3 C 183/2022-40 — Okresní soud v Jeseníku

V odůvodnění tohoto rozsudku dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jako „o. s. ř.“), uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 2.559,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.000 Kč ve výši 8,5 % ročně od 17. 11. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 239,97 Kč ve výši 8,25 % ročně od 4. 11. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 319,96 Kč ve výši 8,25 % ročně od 5. 10. 2020 do zaplacení. Pohledávka se skládá z kupní ceny ve výši 2.000 Kč, a to z titulu kupní smlouvy ze dne [datum] [číslo], která byla součástí účastnické smlouvy z téhož dne [číslo] když předmětem koupě bylo koncové zařízení IMEI [číslo], a dále z částky 239,97 Kč za nezaplacené služby poskytnuté žalobcem, a to zprostředkované platby m–platba, a to 3 platby ve výši vždy 79,99 Kč, kdy platby proběhly dne 20. 9. 2020 na [číslo] dne 27. 9. 2020 na [číslo] dne 4. 10. 2020 na [číslo] dle vyúčtování [číslo] dále z částky 319,96 Kč za nezaplacené služby poskytnuté žalobcem, a to zprostředkované platby m–platba, a to 4 platby ve výši vždy 79,99 Kč, kdy platby proběhly dne 23. 8. 2020 na [číslo] dne 30. 8. 2020 na [číslo] dne 6. 9. 2020 na [číslo] dne 13. 9. 2020 na [číslo] jak plyne z vyúčtování [číslo]. Zákonné úroky z prodlení žalobce žádá vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba], jako operátor, uzavřela se žalovaným, jako zájemcem, dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací. Služba byla poskytována dle Všeobecných podmínek společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen VP). Strany smlouvy ujednaly prodej koncového zařízení za ujednanou cenu. Na základě smlouvy tak měl žalobce převést žalovanému vlastnické právo k zařízení [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo] za cenu za cenu 1 Kč s tím, že část kupní ceny ve výši 1 Kč byla uhrazena při podpisu smlouvy jako akontace a částka 2.000 Kč tvořila podmíněnou slevu, kdy tuto částku byl žalovaný povinen uhradit v případě nedodržení sjednané doby trvání smlouvy v délce 24 měsíců. Dále smluvní strany dle VP ujednaly, že žalobce poskytne žalovanému platební služby ve formě m-platby, kdy takto provedené platby je žalovaný povinen žalobci uhradit dle vyúčtování. Žalobce pro žalovaného provedl platby vždy po 79,99 Kč, a to dne 20. 9. 2020 na [číslo] dne 27. 9. 2020 na [číslo] dne 4. 10. 2020 na [číslo] dle vyúčtování [číslo] které bylo splatné dne 3. 11. 2020 a dále provedl platby dne 23. 8. 2020 na [číslo] dne 30. 8. 2020 na [číslo] dne 6. 9. 2020 na [číslo] dne 13. 9. 2020 na [číslo] dle vyúčtování [číslo] které bylo splatné dne 4. 10. 2020 Smlouva byla žalobcem ukončena pro porušení povinností žalovaného před uplynutím 24 měsíců a žalobce pak žalovanému vyúčtoval podmíněnou slevu na poskytnuté zařízení vyúčtováními [číslo] splatným dne 16. 11. 2021. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.¨ Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo]. Jednalo se o smlouvu dle § 1746 odst. 2 o. z., jejíž součástmi byla jednak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a dále smlouva kupní dle § 2079 odst. 1 o. z. když se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a dále se žalobce zavázal převést vlastnické právo k ujednanému zařízení na žalovaného za sjednanou cenu. Žalobce si splnil povinnost ze smlouvy, poskytl žalovanému sjednané služby (m-platby) a koncové zařízení, platby žalovaný neuhradil a žalobce tak od smlouvy odstoupil a doúčtoval žalovanému podmíněnou slevu na předmětné zařízení. Žalovaný však v poskytnuté lhůtě podmíněnou slevu neuhradil, soud tak žalobci nároky přiznal, včetně zákonného úroku z prodlení, na který má žalobce nárok dle § 1970 o. z., a to ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy jejich náhradu v celkové výši 1.489 Kč (600 + 300 + 189 + 400) přiznal (výrok II.). O místě k plnění náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s.ř. O třídenních lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší ani důvody pro přivolení k plnění ve splátkách.