3 C 88/2022-22 — Okresní soud v Jeseníku

V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.), pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 5.000 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokuty za nevrácení zařízení set-top box sériového čísla [anonymizováno], sjednané ve smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] poté, kdy tato smlouva byla ukončena. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, a ač byl řádně předvolán, k nařízenému jednání se nedostavil. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejím základě žalobkyně žalovanému zajištovala služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne [datum], kdy byla smlouva ukončena, a to deaktivací, kdy žalobkyně od smlouvy odstoupila. Za účelem plnění smlouvy žalobkyně zapůjčila žalovanému dne [datum] set-top box sériové číslo [anonymizováno], když ve Všeobecných podmínkách pro poskytování služeb elektronických komunikací je stanoveno, že zapůjčené technické zařízení, mezi které patří i set-top box či přístupová karta, je účastník povinen vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Právní zástupce žalobkyně vyzval dne 28. 06. 2021 žalovaného k navrácení předmětných zařízení a zaplacení smluvní pokuty, žalovaný však dosud zařízení žalobkyni nevrátil, výzva byla odeslána dne 7. 7. 2021. Žalovaný se dotčenou smlouvou zavázal uhradit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácení set-top boxu. Žalovaný ničeho neuhradil. Dle § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jako „o. z.“), smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, když účastníci řízení uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, žalovanému byla poskytnuta předmětná zařízení nutná k plnění účelu smlouvy, která po ukončení smlouvy nevrátil, pro případ nevrácení si účastníci sjednali přímo v uzavřené smlouvě smluvní pokutu ve výši po 5.000 Kč za nevrácení set-top boxu dle § 2048 o. z. Součástí smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací tak byla smlouva o výpůjčce dle § 2193 o. z, kdy po dobu plnění smlouvy žalobce žalovanému vypůjčil předmětné technické zařízení. Žalovaný povinnost vrátit technické zařízení nesplnil, žalobci tak vzniklo právo na smluvní pokutu v požadované výši 5.000 Kč, a to včetně úroku z prodlení, který je žalobcem požadován za dobu, kdy se žalovaný nachází v prodlení s úhradou dluhu, a ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost smluvní pokuty pak nastala dle § 573 o. z. a dle 7 denní lhůty k dobrovolnému plnění stanovené žalobcem. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení byly přiznány dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby ve výši 200 Kč/úkon, tedy 3 × 200 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva), za 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy 3 × 100 Kč, dále 21 % DPH v částce 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobkyně vynaložila k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobkyni jejich náhradu v celkové výši 1.489 Kč přiznal. Pro úplnost soud dodává, že řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech je tímto soudem řešeno např. pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], atd. O místě k placení náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.