4 C 25/2022-17 — Okresní soud v Jeseníku

Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] je zaplacení částky 9 111,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 9 111,32 Kč od [datum] do zaplacení jako nezaplacené poskytnuté služby třetích stran, dále neuhrazených splátek za koupi koncového zařízení a rovněž za neuhrazené pojistné. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval. Ve věci bylo postupováno dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel se žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] jež nabyla účinnosti aktivací telefonního čísla [číslo] dne [datum], součástí byly všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] a ceník tarifů a služeb. Na základě smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázala mu za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Na základě kupní smlouvy a dohodě o splátkovém kalendáři [číslo] ze dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným kupní smlouvu na koncové zařízení typu [anonymizována čtyři slova], přičemž část kupní ceny uhradil žalovaný jako akontaci při převzetí koncového zařízení a zbylá část kupní ceny ve výši 3 680 Kč pak měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 160 Kč. Žalobce dále poskytl žalovanému pojištění„ [anonymizována tři slova]“ na základě souhlasu s pojištěním č. [anonymizováno], toto se řídí rámcovou smlouvou č. [anonymizováno] [číslo] [číslo] uzavřenou dne [datum] mezi žalobcem jako pojistníkem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], zapsanou u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka [číslo], jako pojistitelem, pojištění bylo sjednáno pro případ odcizení či nahodilého poškození koncového zařízení. Žalovaná částka ve výši 9 111,32 Kč představuje cenu za poskytnuté služby třetích stran ve výši 5 328 Kč, dále součet zbývajících splátek za koncové zařízení ve výši 3 680 Kč a neuhrazené měsíční pojištění v celkové výši 103,32 Kč, a to z vyúčtování služeb: [číslo] splatné dne [datum], [číslo] splatné dne [datum], [číslo] splatné dne [datum], [číslo] splatné dne [datum]. Podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odst. 2 téhož ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o veřejně dostupných službách elektronických komunikacích ve smyslu § 61 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jejíž součástí byla rovněž inominátní (nepojmenovaná) smlouva dle § 1746 o. z., kterou byly výše popsaným způsobem vymezeny závazky účastníků vyplývající z poskytování tzv. služeb třetích stran v souladu se zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, přičemž žalobce své závazky vyplývající z této smlouvy splnil, když umožnil žalovanému využívat služby třetích stran, žalovaný však své závazky vyplývající z této smlouvy nesplnil, neboť neuhradila ceny za služby poskytované třetími stranami žalobci. Součástí byla i kupní smlouva, kterou žalobce prodal žalovanému koncové zařízení shora, část kupní ceny uhradil žalovaný jako akontaci při převzetí koncového zařízení a zbylá část kupní ceny ve výši 3 680 Kč pak měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 160 Kč. Žalobce smlouvy vypověděl a žalovanému vyúčtoval všechny zbývající splátky za řízení. Žalobce dále poskytl žalovanému pojištění„ [anonymizována tři slova]“ pro případ odcizení či nahodilého poškození koncového zařízení. Žalovaný neuhradil žalobci vyúčtování služeb: [číslo] splatné dne [datum], [číslo] splatné dne [datum], [číslo] splatné dne [datum], [číslo] splatné dne [datum], která představují cenu za poskytnuté služby třetích stran ve výši 5 328 Kč, dále součet zbývajících splátek za koncové zařízení ve výši 3 680 Kč a neuhrazené měsíční pojištění v celkové výši 103,32 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalovaný se dostala do prodlení s úhradou jednotlivých vyúčtování, požadovaná výše úroku z prodlení nepřekračuje výši stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný, a proto mu přísluší dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení, které vynaložil na uplatnění svého práva. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní upomínky) ve výši 600 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., z náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a z náhrady DPH ve výši 189 Kč dle § 137 o. s. ř., když jde o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady řízení žalobce celkem činí 1 489 Kč a soud uložil žalovanému zaplatit jejich náhradu dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení jiné lhůty k plnění či pro povolení splátek nebyly shledány žádné důvody.