10 C 92/2021-159 — Okresní soud v Jeseníku

1. Podanou žalobou se žalobce (před rozhodnutím o procesním nástupnictví společnost [právnická osoba], nyní [právnická osoba]) domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem – pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek] a pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a nařízení prodeje nemovitých věcí v dražbě, kdy výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi žalobce a žalované podle výše jejich spoluvlastnických podílů, in eventum, aby byly nemovité věci přikázány do podílového spoluvlastnictví žalovaných, kdy každý ze spoluvlastníků se stane výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/5 na výše uvedených nemovitostech, a to za přiměřenou náhradu ve výši stanovené nadepsaným soudem, kterou budou žalovaní povinni uhradit žalobci. Žalobu odůvodnil tím, že je spolu se žalovanými spoluvlastníkem výše uvedených nemovitostí, kdy každý ze spoluvlastníků je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/6 na nemovitostech, avšak setrvávat ve spoluvlastnictví žalobce nechce. Pokoušel se dohodnout se žalovanými na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, avšak všichni žalovaní jsou zcela nekontaktní, na pokusy žalobce ani právního zástupce žalobce o kontaktování nikterak nereagovali, ani když byly žalovaným zaslány předžalobní upomínky, kde byli vyzváni ke smírnému vyřešení věci, kdy jako možný způsob vypořádání spoluvlastnictví navrhl žalovaným odkup jejich podílů na nemovitostech žalobcem či prodej podílu žalobce na nemovitostech žalovaným. Součástí společné věci je rodinný dům, a proto má žalobce za to, že faktické rozdělení věci není možné. Nemovitosti jsou účelově určené k bydlení, avšak v současné době jsou neobyvatelné. Jako způsob vypořádání proto žalobce navrhuje prodat nemovitosti v dražbě, neboť žalobce již nemá vůli vlastnit podíl na předmětných nemovitostech, a zároveň má žalobce za to, že ani žádný ze žalovaných nemá vůli nemovitosti vlastnit, resp. vlastnit podíl žalobce na nemovitostech a zároveň žalobci poskytnout přiměřenou náhradu za jeho podíl. Pokud by některý ze žalovaných projevil skutečný zájem o vlastnictví podílu žalobce na nemovitostech a byl schopen žalobci nahradit hodnotu jeho vlastnického práva, pak žalobce navrhuje, aby byl jeho podíl na nemovitostech přikázán do vlastnictví tohoto žalovaného za přiměřenou náhradu. Případně, pokud by měli všichni žalovaní zájem dále setrvávat ve spoluvlastnictví k nemovitostem, pak žalobce navrhuje, aby byly nemovitosti přikázány do podílového spoluvlastnictví všech žalovaných a přiměřenou náhradu žalobci poskytli společně a nerozdílně. 2. Žalovaný 1) uvedl, že o dům zájem nemá, ani jeho rodina. V domě nebydlí, chodí do Odborného učiliště v [obec] [anonymizována dvě slova], obor kuchař, bydlí na internátě. Do [obec] nemá čas dojíždět, on ani jeho rodina nechtějí, aby tam třeba někomu něco spadlo na hlavu a musel jít do vězení. Jeho rodina bydlí daleko. Žalovaní 2) a 3) jsou jeho bratři, žalovaná 4) jeho matka a žalovaná 5) jeho sestra. Bavil se všemi žalovanými a názor všech je, že chtějí dát dům pryč. Až na [celé jméno žalovaného] všichni bydlí v [obec], [jméno] bydlí v [obec]. Říká se, že v nemovitosti bydlí jeho strýc s jeho tetou [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalované], jestli tam skutečně bydlí, neví. Nechce, aby byl dům přikázán do jeho vlastnictví, ani nemá peníze, aby ostatním zaplatil. 3. Žalovaní 2) – 5) se ve věci nevyjádřili a k nařízenému jednání se nedostavili. 4. Předžalobní upomínky z [datum] spolu s podacími lístky adresované všem žalovaným prokazují, že zástupce žalobce sdělil všem žalovaným, že je vyzývá k dohodě o zrušení a způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem s tím, že nabízí jak možnost odkupu jejich podílu, tak možnost prodeje podílu jim. Dále byli žalovaní upozorněni na podání žaloby, pokud ke smírnému vyřešení věci nedojde, a na možnost vypořádání podílového spoluvlastnictví prodejem nemovitostí v dražbě. 5. Výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum] prokazuje, že na LV [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], pro [stát. instituce], [stát. instituce], jsou jako vlastníci nemovitostí - pozemku p. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří včetně jeho součásti stavby rodinného domu [adresa], pozemku [parcelní číslo] – ostatní plocha, zapsáni žalobce a všichni žalovaní, každý k podílu 1/6. 6. Protokol o místním šetření s fotodokumentací prokazuje, že předmětný pozemek není oplocen, dům je ve špatném technickém stavu, zchátralý, neudržovaný, některá okna nemají skla. 7. Ze znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí, jako listinného důkazu, znalce [právnická osoba] ze dne [datum], číslo položky ZP [číslo], zadavatele Exekutorského úřadu [okres], Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, je patrno, že na základě přímého porovnání byla vypočtena porovnávací hodnota předmětných nemovitostí v částce 588 434,01 Kč (strana 11 posudku). 8. Z dalších provedených důkazů neučinil soud žádné relevantní skutkové zjištění. 9. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Vlastníky nemovitostí zapsaných na LV [číslo] pro [katastrální uzemí], a to pozemku p. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří včetně jeho součásti stavby rodinného domu [adresa], pozemku [parcelní číslo] – ostatní plocha, jsou zapsáni žalobce a všichni žalovaní, každý k podílu 1/6. Všichni žalovaní byli vyzvání zástupcem žalobce předžalobní upomínkou z [datum] k dohodě o zrušení a způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem s tím, že žalobce nabízí jak možnost odkupu jejich podílu, tak možnost prodeje podílu jim. Dále byli upozorněni na podání žaloby, pokud ke smírnému vyřešení věci nedojde, a na možnost vypořádání podílového spoluvlastnictví prodejem nemovitostí v dražbě. Žalovaní žádnou součinnost žalobci k mimosoudnímu vyřešení věci neposkytli. V domě žádný z žalobců nebydlí, dům je ve zchátralém neudržovaném stavu, je možné, že v domě bydlí příbuzní žalovaných. Žádný z žalovaných v průběhu řízení netvrdil, že má zájem o přikázání nemovitostí do svého vlastnictví, v řízení se vyjádřil pouze žalovaný 1), který uvedl, že o nemovitosti zájem nemá, zájem nemá ani nikdo z žalovaných, žalovaný 1) nemá peníze, aby ostatním podílovým spoluvlastníkům za vypořádací podíl zaplatil. 10. Podle ustanovení § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále i jen o.z.) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 11. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 12. Podle ustanovení § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 13. V projednávané věci se soud v souladu s ustanovením § 1144 odst. 1 občanského zákoníku nejprve zabýval tím, zda je možné rozdělení společných nemovitých věcí. Vzhledem k velikosti jednotlivých podílů každého z účastníků 1/6 a k tomu, že součástí společné věci je rodinný dům, má soud za to, že reálné rozdělení nemovitostí není možné a účelné. Při nemožnosti rozdělení společné věci dále přichází v úvahu dle ustanovení § 1147 občanského zákoníku přikázání nemovitých věcí do vlastnictví některého z účastníků. Žalobce a žalovaný 1) výslovně uvedli, že zájem o nemovitosti nemají, žalovaní 2) – 5) byli v řízení nečinní, ze sdělení žalovaného 1) je patrno, že ani žalovaní 2) – 5) nemají zájem, aby byly nemovitosti přikázány do jejich vlastnictví. Za tohoto stavu nemůže soud rozhodnout o přikázání nemovitostí do vlastnictví žádného z účastníků a zbývá rozhodnout dle ustanovení § 1147 posledním způsobem, a to formou prodeje nemovitostí a následného rozdělení výtěžku podle podílů. Z uvedených důvodů soud rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví a nařízení prodeje nemovitostí s tím, že po prodeji nemovitostí bude každému z účastníků vyplacena 1/6 výtěžku prodeje. Závěrem soud podotýká, že v případě žalob na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se jedná o tzv. iudicium duplex, kdy soud není vázán návrhy účastníků, jak má být podílové spoluvlastnictví vypořádáno. Nelze tak dovodit, že by se jednalo o primární či eventuální petit, jak jej žalobce formuloval v žalobě. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 55 131,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky