3 C 163/2023-28 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 153.203,22 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že uzavřel za pomoci elektronické komunikace se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě banka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 300.000 Kč. Žalobce při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány dostupné informace v interních a externích databázích. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 6.318 Kč vždy nejpozději do 15. dne v měsíci. Žalovaný se dostal s hrazením splátek do prodlení. Žalobce opakovaně upomínal žalovaného k zaplacení dlužných splátek, avšak bezvýsledně. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni 29. 5. 2022. Žalovaný dluží žalobci částku 151.403,22 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 1.800 Kč, dlužný smluvní úrok a úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalovaný se neúčastnil jednání u soudu a bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Z výpisů z osobního účtu žalovaného č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že před poskytnutím úvěru žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období od června 2017 do května 2018. Žalobce ověřil, že žalovaný pobírá každý měsíc mzdu od zaměstnavatele [právnická osoba] v průměrné výši cca [částka]. Žalobce stanovil měsíční výdaje žalovaného na částku 11.620 Kč měsíčně. Žalovanému zbyla částka 18.182 Kč k pokrytí životních nákladů klienta. 4. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se žalovaným za pomoci elektronických prostředků dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. Občanského zákoníku. Banka se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 300.000 Kč, když se jednalo o úvěr účelový určený ke splacení dluhů žalovaného vyplývajících z poskytnutí úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Dle článku 1.2 smlouvy byl úvěr sjednán s úrokem ve výši 11,90 % ročně, výše měsíční splátky činila 6.318 Kč. Dle článku 3.1 se žalovaný zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6.318 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce od měsíce července 2018 do měsíce prosince 2023. Dle článku 8.1 a 8.2 smlouvy je banka oprávněna v jí určené lhůtě požadovat splacení celého zůstatku s příslušenstvím, jestliže žalovaný je v prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo se splacením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě. 5. Z historického výpisu úvěrového účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno čerpání úvěru dne 17. 6. 2018 ve výši 232.280,60 Kč, dále ve výši 67.719,40 Kč, tj. celkem částka ve výši 300.000 Kč. Žalovaný hradil na poskytnutý úvěr nepravidelně v období od 18. 7. 2018 do listopadu 2021. V dalším období poskytnutý úvěr nehradil. 6. Ze sazebníku poplatků byla zjištěna výše poplatků pro spotřebitelské úvěry. 7. Z rozhodnutí o okamžitém splatnosti celého dluhu bylo zjištěno, že žalobce rozhodl dne 29. 5. 2022 o okamžité splatnosti celého dluhu ke dni 29. 5. 2022 z důvodu neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 153.516 Kč. 8. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného dne [datum] k úhradě dluhu ve výši 177.235,25 Kč před podáním žaloby. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že před poskytnutím úvěru žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období od června 2017 do května 2018. Žalobce ověřil, že žalovaný pobírá každý měsíc mzdu od zaměstnavatele [právnická osoba] v průměrné výši cca [částka]. Žalobce stanovil měsíční výdaje žalovaného na částku 11.620 Kč měsíčně. Žalovanému zbyla částka 18.182 Kč k pokrytí životních nákladů klienta. Žalobce uzavřel se žalovaným za pomoci elektronických prostředků dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. Občanského zákoníku. Banka se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 300.000 Kč, když se jednalo o úvěr účelový určený ke splacení dluhů žalovaného vyplývajících z poskytnutí úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Dle článku 1.2 smlouvy byl úvěr sjednán s úrokem ve výši 11,90 % ročně, výše měsíční splátky činila 6.318 Kč. Dle článku 3.1 se žalovaný zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6.318 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce od měsíce července 2018 do měsíce prosince 2023. Dle článku 8.1 a 8.2 smlouvy je banka oprávněna v jí určené lhůtě požadovat splacení celého zůstatku s příslušenstvím, jestliže žalovaný je v prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo se splacením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě. Žalovaný čerpal dne 17. 6. 2018 finanční prostředky ve výši 232.280,60 Kč, dále ve výši 67.719,40 Kč, tj. celkem částku ve výši 300.000 Kč. Žalovaný hradil na poskytnutý úvěr nepravidelně v období od 18. 7. 2018 do listopadu 2021. V dalším období poskytnutý úvěr nehradil. Žalobce rozhodl dne 29. 5. 2022 o okamžité splatnosti celého dluhu ke dni 29. 5. 2022 z důvodu neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 153.516 Kč. Žalobce vyzýval žalovaného dne 25. 1. 2023 k úhradě dluhu ve výši 177.235,25 Kč před podáním žaloby. 10. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: 11. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy [číslo] se žalovaným řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobce jako úvěrující poskytl žalovanému jako úvěrovanému na základě uzavřené úvěrové smlouvy ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši 300.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčními pravidelnými splátkami ve výši 6.318 Kč v období od července 2018 do prosince 2023. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem ve výši 11,90 % ročně. Žalovaný na poskytnutý úvěr hradil nepravidelně splátky v období od července 2018 do listopadu 2021, dále úvěr nehradil a úvěr byl zesplatněn ke dni 29. 5. 2022. Celková dlužná částka ke dni zesplatnění činila 153.516 Kč, z toho jistina ve výši 151.403,22 Kč. Žalobce nepožaduje po žalovaném smluvený úrok ve výši 11,9 % ročně, ale pouze úrok ve výši zákonného úroku z prodlení, tj. ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny. Žalobce také požaduje po právu úrok z prodlení z dlužné jistiny a poplatků, a to ve výši, která je v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). 17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 18.150 Kč za 2,5 úkonu právní pomoci po 7.260 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. – ½ předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč dle § 13 odst. 3 v