3 C 38/2023-38 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 114.425,95 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě banka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 140.103 Kč. Žalobce při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány dostupné informace v interních a externích databázích. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.806 Kč vždy nejpozději do 12. dne v měsíci. Žalovaný se dostal s hrazením splátek do prodlení. Žalobce opakovaně upomínal žalovaného k zaplacení dlužných splátek, avšak bezvýsledně. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni 2. 2. 2022. Žalovaný dluží žalobci částku 113.119,95 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 1.306 Kč, dlužný smluvní úrok a úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalovaný se neúčastnil jednání u soudu a bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Z výpisů z účtu na č.l. 18-28 bylo zjištěno, že před poskytnutí úvěru žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období od března 2016 do září 2017. Žalobce prověřil, že žalovaný pobírá každý měsíc mzdu od zaměstnavatele [právnická osoba] v průměrné výši cca [částka]. Žalobce stanovil měsíční výdaje žalovaného na částku 6.631 Kč měsíčně. 4. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. Občanského zákoníku. Banka se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 140.103 Kč jako účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení. Dle článku 1.2 smlouvy byl úvěr sjednán s úrokem ve výši 17,90 % ročně, výše měsíční splátky činila 2.806 Kč. Dle článku 3.1 se žalovaný zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2.806 Kč vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce od měsíce října 2017 do měsíce července 2025. Dle článku 8.1 a 8.2 smlouvy je banka oprávněna v jí určené lhůtě požadovat splacení celého zůstatku s příslušenstvím, jestliže žalovaný je v prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo se splacením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě. 5. Z historického výpisu úvěrové smlouvy [číslo] bylo zjištěno čerpání úvěru dne 15. 9. 2017 ve výši 39.583,02 Kč, dále ve výši 100.519,98 Kč, tj. celkem částka ve výši 140.103 Kč. Žalovaný hradil na poskytnutý úvěr nepravidelně v období od 12. 10. 2017 do 20. 12. 2021. V dalším období poskytnutý úvěr nehradil. 6. Ze sazebníku poplatků byla zjištěna výše poplatků pro spotřebitelské úvěry. 7. Z rozhodnutí o okamžitém splatnosti celého dluhu bylo zjištěno, že žalobce rozhodl dne 2. 2. 2022 o okamžité splatnosti celého dluhu ke dni 2. 2. 2022 z důvodu neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 114.519 Kč. 8. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného dne 21. 9. 2022 k úhradě dluhu ve výši 131.575,84 Kč před podáním žaloby. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že před poskytnutím úvěru žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období od března 2016 do září 2017. Žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. Občanského zákoníku. Banka se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 140.103 Kč jako účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení. Dle článku 1.2 smlouvy byl úvěr sjednán s úrokem ve výši 17,90 % ročně, výše měsíční splátky činila 2.806 Kč. Dle článku 3.1 se žalovaný zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2.806 Kč vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce od měsíce října 2017 do měsíce července 2025. Dle článku 8.1 a 8.2 smlouvy je banka oprávněna v jí určené lhůtě požadovat splacení celého zůstatku s příslušenstvím, jestliže žalovaný je v prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo se splacením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě. Žalovaný čerpal finanční prostředky dne 15. 9. 2017 ve výši 39.583,02 Kč, dále ve výši 100.519,98 Kč, tj. celkem ve výši 140.103 Kč. Žalovaný hradil na poskytnutý úvěr nepravidelně splátky v období od 12. 10. 2017 do 20. 12. 2021. V dalším období poskytnutý úvěr nehradil. Žalobce rozhodl dne 2. 2. 2022 o okamžité splatnosti celého dluhu ke dni 2. 2. 2022 z důvodu neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 114.519 Kč. Žalobce vyzýval žalovaného dne 21. 9. 2022 k úhradě dluhu ve výši 131.575,84 Kč před podáním žaloby. 10. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: 11. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy [číslo] se žalovaným řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobce jako úvěrující poskytl žalovanému jako úvěrovanému na základě uzavřené úvěrové smlouvy ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši 140.103 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčními pravidelnými splátkami ve výši 2.806 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem ve výši 17,90 % ročně. Žalovaný na poskytnutý úvěr hradil nepravidelně splátky v období od října 2017 do prosince 2021, dále úvěr nehradil a úvěr byl zesplatněn ke dni 2. 2. 2022. Celková dlužná částka ke dni zesplatnění činila 114.519 Kč, z toho jistina ve výši 113.119,95 Kč. Žalobce nepožaduje po žalovaném smluvený úrok ve výši 17,9 % ročně, ale pouze úrok ve výši zákonného úroku z prodlení, tj. ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny. Žalobce také požaduje po právu úrok z prodlení z dlužné jistiny a poplatků, a to ve výši, která je v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). 17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 14.250 Kč za 2,5 úkonu právní pomoci po 5.700 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. – ½ předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. celkem 3.181,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 4.578 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 22.909,50 Kč (14.250 + 900 + 3.181 + 4.578) přiznal (výrok II.).