3 C 74/2023-25 — Okresní soud v Jeseníku

Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 13.802 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3.500 kg, [registrační značka] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 20. 11. 2020 do dne 25. 4. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dále jen zákon). Vozidlo tak bylo nepojištěno 157 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dle ustanovení § 4 odst. 6 zákona Náklady na vymáhání činí 300 Kč. Žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínky, avšak bezvýsledně. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, jednání u soudu se neúčastnil a bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce vyzýval žalovaného opakovanými výzvami ze dne 19. 11. 2021 a ze dne 23. 2. 2022 k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ve výši 13.502 Kč za nepojištěné období za dobu od 20. 11. 2020 do 25. 4. 2021, tj. 157 dní, a to u nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, [registrační značka]. Žalobce dále vyzýval žalovaného o úhradu příspěvku předžalobní upomínkou, avšak bezvýsledně. Dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle ustanovení § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním vymáháním práva na příspěvek. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když žalobce požaduje po žalovaném zaplacení příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo [registrační značka] v období od 20. 11. 2020 do 25. 4. 2021, tedy za 157 dní po 86 Kč za den, tj. celkem 13.502 Kč. Povinností žalovaného jako vlastníka či provozovatele vozidla je při absenci sjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez uvedeného pojištění, a to v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona stanoví povinnost žalovaného uhradit i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). Neuhrazením příspěvku ve stanovené lhůtě se žalovaný dnem následujícím ocitl v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje ust. § 1970 Občanského zákoníku vznik povinnosti žalovaného zaplatit žalobci i úroky z prodlení. Soud proto vyhověl žalobě v části týkající se příslušenství – úroku z prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. celkem 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 2.252 Kč (900 + 300 + 252 + 800) přiznal (výrok II.).