4 C 39/2025-104 — Okresní soud v Jeseníku

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 15. 8. 2024 tak, jak byl v průběhu řízení doplněn podáním ze dne 14. 4. 2025, se žalobce domáhal po žalované částky ve výši 53 093 Kč s příslušenstvím jako vratku poskytnutých zaručených odměn, získatelské provize a zaručených odměn za plnění produkce, jež byla žalované vyplacena v souvislosti s obchodním zastoupením a zprostředkovatelskou činností žalované pro žalobce na základě smlouvy o obchodním zastoupení č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), uzavřené dne 1. 11. 2020 mezi žalobcem a žalovanou. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalované finanční prostředky jako zálohu provize za uzavírané smlouvy a úhrady související se zaškolením žalované jako zprostředkovatele pro žalobce v souladu s článkem VIII a provizními podmínkami smlouvy. Ke dni 31. 12. 2021 byla smlouva mezi žalobcem a žalobkyní ukončena, čímž žalobci vznikl nárok na vrácení poměrné části provize a úhrad souvisejících se zaškolením žalované. Žalobce v podání ze dne 14. 4. 2025 vzal žalobu částečně zpět co do částky 100 Kč společně s úroky z prodlení z této částky od 16. 7. 2024 do zaplacení. Žalovaná částka ve výši 53 093 Kč je tvořena částkou ve výši 28 500 Kč jakožto vratkou zaručených odměn za aktivity související se vzděláváním a přípravou kontaktů včetně jejich navolávání, částkou 3 516,20 Kč jakožto vratkou zaručených odměn za plnění produkce a částkou ve výši 21 076,80 Kč jakožto vratkou získatelské provize.2. K žalobě podala žalovaná dne 31. 3. 2025 vyjádření, ve kterém namítala promlčení pohledávky z důvodu, že právní vztah zanikl k 31. 12. 2021, kdy měl mít žalobce více jak 3 roky k uplatnění pohledávky u soudu. Zároveň nesouhlasila se splatností pohledávky dne 16. 7. 2024 určené v žalobě. Dále uvedla, že uzavřela dne 1. 11. 2020 smlouvu o obchodním zastoupení se žalobcem, ale odmítá, že by měla ihned po podepsání smlouvy přístup k dokumentům související s vyplácením provizí a jiných peněžních prostředků a přístup do systému. Smlouvu uzavírala jako soukromá osoba bez živnostenského oprávnění, které jí bylo vydáno 18. 11. 2020 a bez certifikací České národní banky, které byly vydány až v roce 2021. Dle svého tvrzení žalovaná nebyla ani po kompletním zaškolení seznámena s veškerými dokumenty tykajícími se vracení poskytnutých peněžních prostředků, kdy se k dokumentu tykajícím se vracení provizí a dalších peněžních prostředků. Následně se dle svého tvrzení dozvěděla, že v interním systému je evidován její dluh, který se snižuje prováděním finančních analýz klientů. Následně žalovaná zahájila snahu o rozvázání pracovního vztahu s žalobcem, kdy rozvázání dohodou bylo podmíněno podpisem dohody obsahující nevýhodné podmínky pro žalovanou. Právní vztah zanikl až ukončením ze strany žalobce. Po celou dobu se žalovaná snažila s žalobcem komunikovat emailem. Žalobce následně předal pohledávku společnosti , právnická osoba, . S nárokem žalobce proto nesouhlasila, z důvodu, že se jednalo o podporu na vzdělávání, která byla přislíbena jako nevratná při plnění vzdělávacího plánu.3. Na vyjádření žalované reagoval žalobce přípisem – doplněním žaloby ze dne 14. 4. 2025, když k promlčení uvedl v odst. II. vyjádření, že právní vztah mezi žalovanou a žalobcem zanikl k 31. 12. 2021 s tím, že nejdříve tímto datem začala běžet promlčecí lhůta, která by končila 31. 12. 2024. Žaloba byla podána dne 15. 8. 2024, k promlčení tedy nedošlo. Žalobce v odst. III. vyjádření uvedl, že žalované byly v den podpisu přístupné veškeré dokumenty, které byly součástí smlouvy a odkazuje na čl. XVI odst. 6 smlouvy, ve kterém žalovaná výslovně uvedla, že jí byla veškerá smluvní dokumentace předložena, a že s ní souhlasí. Dále uvedl, že nárok ve výši 53 093 Kč se skládá z vratky zaručených odměn za aktivity související se vzděláváním a přípravou kontaktů ve výši 28 500 Kč, vratky zaručených odměn za plnění produkce ve výši 3 516,20 Kč a vratky získatelské provize ve výši 21 076,80 Kč.4. K vratce ve výši 28 500 Kč žalobce v odst. IV. vyjádření doplnil, že se jedná o vratku zaručených odměn, které byly vyplaceny podle kap. 10 pracovní směrnice PS 880 (dále jen „PS 880“), ve které je stanoveno, že se jedná o zálohovou platbu vyplácenou v adaptačním období a kterou je nutné odpracovat prováděním analýz potřeb klientů, kdy jedna analýza se rovná 300 Kč a celkovou částku ve výši 30 000 Kč je nutné umořit do 12 měsíců nebo do ukončení spolupráce. Žalovaná dle tvrzení žalobce vypracovala 5 analýz potřeb klienta v celkové výši umoření 1 500 Kč.5. K částce 21 076,80 Kč žalobce v odst. V. vyjádření tvrdil, že se jedná o vratku získatelské provize, kterou získala žalovaná na základě uzavření pojistné smlouvy číslo , hodnota, žalovanou s klientem žalobce, kdy sazba provize za první rok trvání pojistné smlouvy byla vypočítána jako 90 % ceny ročního pojistného v rizikovém segmentu a 20 % pojistného v investičním segmentu na základě uzavřené pojistné smlouvy. Roční pojistné v rizikovém segmentu činilo 23 844 Kč a v investičním 156 Kč. Za druhý až pátý rok náležela žalované provize ve výši 3 % z ročního pojistného v rizikovém a 1 % v investičním segmentu. Provize byla krácena na základě § 50 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění (dále jen „zákon o distribuci“) a žalované vznikl dle žalobce nárok na poměrnou část provize ve výši 414 Kč.6. K částce 3 516,20 Kč žalobce pak v odst. VI. vyjádření uvedl, že představuje poměrnou část zaručené odměny za plnění produkčního cíle žalovanou. Celková žalobcem vyplacená částka činila 3577 Kč, přičemž na základě čl. 7.1.5. PS 880 platí pro vyplacení celkové částky garanční doba 60 měsíců, po kterou narůstá provize až do celkové vyplacené částky. Jelikož byla uzavřená pojistná smlouva ukončena dříve, náleží žalované pouze poměrná část ve výši 1/60 z celkové vyplacené částky, tedy 60,80 Kč, zbytek činí vratka provize. Dále uvedl, že zánik smluvního vztahu mezi žalobcem a žalovanou způsobila žalovaná tím, že přestala splňovat podmínky pro vázaného zástupce, a proto nebylo možné ve spolupráci pokračovat.7. V částce 100 Kč a úroku z prodlení z této částky od 16. 7. 2024 do zaplacení vzal žalobce žalobu částečně zpět.8. Žalovaná na doplnění žaloby ze dne 14. 4. 2025 zareagovala vyjádřením ze dne 6. 5. 2025 tak, že popírá povinnost vrátit zaručené odměny a byla při podpisu smlouvy ujištěna zástupci žalobce, že se opravdu jedná o nevratné částky. Rozporuje, že byla seznámena se směrnicí PS 880, kterou dle jejího tvrzení vidí poprvé a jediný dokument, který se týkal výplaty zaručených odměn a zároveň rozporuje směrnici PS 880, kdy je v něm uvedeno, že odměny za složení zkoušky jsou nevratné částky, přikládá v příloze vyjádření. Žalovaná za dobu spolupráce uzavřela jedno životní pojištění s jejím tehdejším kolegou, který měl přestat pojištění platit až v době, kdy žalovaná jednala s žalobcem o ukončení spolupráce. Zároveň uvedla, že nesouhlasí s tvrzením, že zánik smluvního vztahu mezi žalovanou a žalobcem způsobila pouze žalovaná, a to z důvodu že smluvní vztah byl v době podepsání platný i přes fakt, že žalovaná nedisponovala potřebnými oprávněními pro výkon činnosti vázaného zástupce dle zákona o distribuci.9. Žalobce na vyjádření žalované zareagoval doplněním ze dne 15. 5. 2025, ve kterém opět poukázal na fakt, že uzavřená smlouva obsahuje ujednání o souhlasu se smluvní dokumentací včetně příloh smlouvy. Žalobce rozporuje, že žalovanou předložený dokument a směrnice PS 880 si protiřečí. Položky, které jsou v žalovanou předloženém dokumentu označeny jako nevratné, jsou nevratné i na základě směrnice PS 880 a vratka, která je předmětem sporu, tyto částky neobsahuje. Dále žalobce poukazuje na čl. XII. odst. 5 písm. b) smlouvy, který obsahuje ustanovení o zániku smlouvy v případě ztráty předpokladů k výkonu činnosti vázaného zástupce žalovanou.10. Žalovaná reagovala na vyjádření přípisem ze dne 2. 6. 2025, s tím, že nemá další důkazy k předložení a trvá na svém tvrzení, že neobdržela žádné jiné dokumenty než smlouvu. Směrnice ji dle jejího tvrzení nebyly představeny a nebyla seznámena ani se systémem vratek a nutnosti provádět analýzy potřeb klientů.11. Soud ve věci jednal ve dnech 4. 9. 2025, 4. 12. 2025 a dne 11. 12. 2025 ve věci vyhlásil rozsudek.12. Při jednání konaném dne 4. 9. 2025 bylo mezi stranami dohodnuto, že žaloba v části vratky provize ve výši 3 516,20 Kč a vratkou získatelské provize ve výši 21 076,80 Kč bude nesporná a žalovaná se zavázala, že danou částku ve výši 21 076,80 Kč uhradí žalobci jednorázově.13. Soud řízení pravomocně částečně zastavil usnesením ze dne 27. 10. 2025, č.j. 4 C 39/2025–83 po částku ve výši 21 076,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 076,80 Kč od 4. 10. 2025 do zaplacení, když tuto částku žalovaná po zahájení řízení ve věci žalobci zaplatila. Jednalo se o vratku získatelské provize, když žalovaná v rámci své činnosti pro žalobce zprostředkovala dne 21. 6. 2021 uzavření pojistné smlouvy č. 3181605616, jednalo se o životní pojiště