13 C 118/2022-60 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 050 Kč s příslušenstvím (neuhrazené jízdné ve výši 50 Kč a neuhrazená přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč), kterého se domáhá s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] nastoupil do vlaku [číslo] směr [obec], provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ ČD“ nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a na výzvu pověřeného zaměstnance ČD se neprokázal platným jízdním dokladem. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr: Dne [datum] žalovaný cestoval vlakem [číslo] ve směru [obec], provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně a při provedené přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Cena jízdného je 50 Kč, přirážka k jízdnému činí 1 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, jejíž přílohou je seznam pohledávek, byla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, postoupena žalobkyni. Předžalobní výzvou a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslanou žalovanému dne [datum], byl žalovaný vyzván k zaplacení shora uvedené dlužné částky, žalovanému bylo současně oznámeno postoupení pohledávky. Žalovaný jízdné ani přirážku k jízdnému nezaplatil. Základ vztahu mezi účastníky vychází ze smlouvy o přepravě osob ve smyslu ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a vychází z principu, že dopravce se zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dopravce vyhlašuje smluvní přepravní podmínky, přičemž uzavřením přepravní smlouvy (nastoupením do vozidla) přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem (ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“)). K úpravě prováděné dopravcem patří jak úprava smluvních podmínek pro přepravu osob, tak i stanovení tarifu (resp. tarifu jednotlivých jízdenek). Podle ust. § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o drahách“) průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození, adresa pro doručování, číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle ust. § 37 odst. 6 zákona o drahách výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Podle ust. § 7 odst. 6 vyhlášky o přepravním řádu nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Povinnost žalovaného k úhradě úroků z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z., stanovení výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla konkludentně uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu ust. § 2550 o. z., přičemž na daný případ jsou aplikovatelná shora uvedená zákonná ustanovení. Žalovaný uzavřením smlouvy o přepravě (nastoupením do vlaku přepravce) přistoupil na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Mezi tyto podmínky patří mj. i povinnost mít u sebe platný jízdní doklad a ten na vyzvání předložit pověřené osobě ke kontrole. Pokud se žalovaný shora uvedeného dne přepravoval bez jízdního dokladu (neprokázal se platným jízdním dokladem), vznikla mu povinnost zaplatit jízdné ve výši 50 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Protože žalovaný dosud neuhradil ničeho (žalovaný v tomto směru netvrdil ani neprokázal ničeho), soud s ohledem na výše uvedená zákonná ustanovení shledal nárok žalobkyně důvodným, a žalobě zcela vyhověl. Co se týče úroku z prodlení, ten žalobkyně požaduje od [datum], tedy ode dne následujícího po provedené přepravní kontrole, a je požadován v souladu ust. § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/201 Sb. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a to tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když nebyly shledány podmínky pro stanovení lhůty delší. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po 200 Kč v souladu s § 14b advokátního tarifu. Dále byla účtována paušální náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Advokát dále doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení. Dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení, jak jsou uvedeny výše ve výroku II. <i>(Odůvodnění tohoto rozsudku je podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. provedeno ve zkrácené formě, jelikož jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.)</i>