13 C 164/2022-65 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] cestoval vlakem [číslo] provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ ČD“ nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a při přepravě nedodržel přepravní řád a porušil přepravní podmínky tím, že na toaletě kouřil. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr: Dne [datum] žalovaný cestoval vlakem [číslo] provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, a u úseku [obec] – [obec] kouřil na toaletě. Žalovaný tak nedodržel přepravní řád, porušil přepravní podmínky a smluvní přepravní podmínky, čímž právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na zaplacení přirážky. Splatnost přirážky ve výši 1 000 Kč nastala výzvou pověřené osoby právní předchůdkyně žalobkyně (průvodčího) ke dni [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, jejíž přílohou je seznam pohledávek, byla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, postoupena žalobkyni. Předžalobní výzvou a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslanou žalovanému dne [datum], byl žalovaný vyzván k zaplacení shora uvedené dlužné částky, a žalovanému bylo současně oznámeno postoupení pohledávky. Žalovaný přirážku k jízdnému nezaplatil. Základ vztahu mezi účastníky vychází ze smlouvy o přepravě osob ve smyslu ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a vychází z principu, že dopravce se zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 2551 o. z. se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. Vzhledem ke specifikům, která se týkají daného typu dopravy, je na projednávaný případ třeba aplikovat příslušná ustanovení vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (§ 1, § 2 odst. 2, § 3 odst. 1, 2, § 15 odst. 1 písm. l), odst. 2, provádějící zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (§ 37 odst. 1, odst. 5 písm. c), odst. 6 a 7). Dopravce vyhlašuje smluvní přepravní podmínky, vycházející z přepravního řádu, přičemž uzavřením přepravní smlouvy (nastoupením do vozidla) přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem (ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“)). Podle ust. § 37 odst. 6 zákona o drahách výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Povinnost žalovaného k úhradě úroků z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z., stanovení výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla konkludentně uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu ust. § 2550 o. z., přičemž na daný případ jsou aplikovatelná shora uvedená zákonná ustanovení. Žalovaný uzavřením smlouvy o přepravě (nastoupením do vlaku přepravce) přistoupil na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Pokud žalovaný při přepravě (shora uvedeného dne na shora specifikovaném místě) kouřil, nedodržel přepravní řád a porušil přepravní podmínky, čímž mu vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně přirážku stanovenou dopravcem ve výši 1 000 Kč, splatnou k [datum]. Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Protože žalovaný dosud neuhradil ničeho (žalovaný v tomto směru netvrdil ani neprokázal ničeho), soud s ohledem na výše uvedená zákonná ustanovení shledal nárok žalobkyně důvodným, a žalobě zcela vyhověl. Co se týče úroku z prodlení, ten žalobkyně požaduje od [datum], tedy ode dne následujícího po splatnosti přirážky, a je požadován v souladu ust. § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/201 Sb. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a to tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když nebyly shledány podmínky pro stanovení lhůty delší. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po 200 Kč v souladu s § 14b advokátního tarifu. Dále byla účtována paušální náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Advokát dále doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení. Dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení, jak jsou uvedeny výše ve výroku II. <i>(Odůvodnění tohoto rozsudku je podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. provedeno ve zkrácené formě, jelikož jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.)</i>