13 C 267/2021-32 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 787 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá z titulu nezaplaceného pojistného za období od [datum] do [datum], a to na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] pod [číslo]. O skutkovém závěru učinil soud následující závěr: Na základě pojistné smlouvy„ Autopojištění Combi Plus IV“ [číslo] uzavřené dne [datum], se žalobkyně (jako pojistitel) zavázala žalovanému (jako pojistníkovi) v případě pojistné události poskytnout pojistné plnění v souvislosti s odpovědností za újmu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], za což se žalovaný zavázal žalobkyni platit pojistné ve výši 2 206 Kč (při pololetním pojistném období), splatné první den příslušného pojistného období. Pojištění bylo sjednáno od [datum] na dobu neurčitou. Pojistné za období od [datum] do [datum] nebylo zaplaceno. Z důvodu neplacení pojistného tak pojištění ke dni [datum] zaniklo. Z bilance pojistné smlouvy vyplývá, že dlužné pojistné činí 1 187 Kč;„ náklady za vymáhání“ jsou pak vyčísleny na 2 x 300 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný dosud neuhradil ničeho. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Povinnost žalovaného k úhradě úroků z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z., stanovení výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud učinil závěr o tom, že mezi účastníky byla ve shora uvedeném případě platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu shora uvedeného citovaného zákonného ustanovení. Žalovaný neplnil svou povinnost hradit řádně a včas cenu pojistného, k čemuž se ve smlouvě zavázal. Na pojistném za období od [datum] do [datum] žalobkyně požaduje částku 1 187 Kč, tedy ne více, než na kolik má nárok. Co se týče úroku z prodlení, ten žalobkyně požaduje za období od [datum] do [datum], a ani v tomto směru nepožaduje více, než na kolik má nárok. Výše (kapitalizovaného) úroku z prodlení odpovídá ust. § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/201 Sb. Pokud žalovaný na pojistném neuhradil ničeho, nezbývá než uzavřít, že žaloba je v tomto rozsahu důvodná, a soud jí tak částečně vyhověl. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a to tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když nebyly shledány podmínky pro stanovení lhůty delší. Ohledně zbývajícího uplatněného nároku soud dospěl k závěru, že žaloba je v této části nedůvodná, když z předložených důkazů nevyplývá, že by mezi smluvními stranami byl sjednán poplatek za upomínání ve výši 300 Kč. Předložené důkazy pak prokazují, že žalovanému byla odeslána pouze jediná písemná upomínka k uhrazení dlužného pojistného ze dne [datum] (nikoliv dvě upomínky). Co se týče poplatku 300 Kč, jeho výše navíc neodpovídá sazebníku, který byl přiložen k žalobě. Při jednání konaném dne [datum] pak žalobkyni nemohlo být poskytnuto poučení o tom, aby prokázala, že by mezi stranami byl sjednán poplatek za upomínání, že jeho výše byla sjednána na 300 Kč, a že žalovaný byl dvakrát upomínán o zaplacení dlužné částky, neboť se k jednání nedostavila. Nezbývá tak, než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by mezi stranami byl sjednán poplatek za upomínání, že by jeho výše byla mezi stranami sjednána v částce 300 Kč, a že žalovanému byly odeslány dvě výzvy k zaplacení dlužního pojistného. Z těchto důvodů nezbylo, než žalobu částečně zamítnout, a to v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 66 % a žalovaný v rozsahu 34 %. Žalobkyně tak má právo na náhradu 32 % účelně vynaložených nákladů. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po 200 Kč v souladu s § 14b advokátního tarifu. Soud vycházel z toho, že žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) je zcela totožná s jinými žalobami podanými žalobkyní, když jednotlivé žaloby se liší pouze identifikací žalovaného, časovými údaji, popř. výši žalované částky a příslušenství. Ve všech případech pak žalobkyně používá opakující se skutková tvrzení, právní argumentaci, i shodnou koncepci žaloby (v tomto směru soud odkazuje např. na žalobu podanou žalobkyní a u zdejšího soudu vedenou pod sp. zn. EPR [číslo]). Z těchto důvodů soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel z ust. § 14b advokátního tarifu. Dále byla účtována paušální náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Advokát dále doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení. Dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení ve výši 1 489 Kč, které po snížení na 32 % představují částku uvedenou ve výroku III. tohoto rozsudku. <i>(Odůvodnění tohoto rozsudku je podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. provedeno ve zkrácené formě, jelikož jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.)</i>