13 C 8/2022-45 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 634 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá z titulu nezaplaceného pojistného za období od [datum] do [datum], a to na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] pod [číslo]. O skutkovém závěru učinil soud následující závěr: Na základě pojistné smlouvy pro komplexní pojištění vozidla [příjmení] [jméno], uzavřené dne [datum] pod [číslo] se žalobkyně (jako pojistitel) zavázala žalovanému (jako pojistníkovi) v případě pojistné události poskytnout pojistné plnění v souvislosti s odpovědností za újmu způsobenou provozem vozidla Škoda Felicia, [registrační značka], za což se žalovaný zavázal žalobkyni platit pojistné ve výši 3 136 Kč (při čtvrtletním pojistném období), splatné první den příslušného pojistného období. Pojištění bylo sjednáno od [datum] na dobu neurčitou. Pojistné za období od [datum] do [datum] nebylo zaplaceno. Z důvodu neplacení pojistného tak pojištění ke dni [datum] zaniklo. Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný dosud neuhradil ničeho. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Povinnost žalovaného k úhradě úroků z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z., stanovení výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud učinil závěr o tom, že mezi účastníky byla ve shora uvedeném případě platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu shora uvedeného citovaného zákonného ustanovení. Žalovaný neplnil svou povinnost hradit řádně a včas cenu pojistného, k čemuž se ve smlouvě zavázal. Na pojistném za období od [datum] do [datum] žalobkyně požaduje částku 4 634 Kč, tedy ne více, než na kolik má nárok. Co se týče úroku z prodlení, ten žalobkyně požaduje za období od [datum], a ani v tomto směru nepožaduje více, než na kolik má nárok. Výše úroku z prodlení odpovídá ust. § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/201 Sb. Pokud žalovaný na pojistném neuhradil ničeho, nezbývá než uzavřít, že žaloba je důvodná, a soud jí tak v plném rozsahu vyhověl. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a to tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když nebyly shledány podmínky pro stanovení lhůty delší. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po 200 Kč v souladu s § 14b advokátního tarifu. Soud vycházel z toho, že žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) je zcela totožná s jinými žalobami podanými žalobkyní, když jednotlivé žaloby se liší pouze identifikací žalovaného, časovými údaji, popř. výši žalované částky a příslušenství. Ve všech případech pak žalobkyně používá opakující se skutková tvrzení, právní argumentaci, i shodnou koncepci žaloby (v tomto směru soud odkazuje např. na žalobu podanou žalobkyní a u zdejšího soudu vedenou pod sp. zn. 5 C 67/2021). Z těchto důvodů soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel z ust. § 14b advokátního tarifu. Dále byla žalobkyni přiznána paušální náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal jednu účtovanou paušální náhradu za žádost o výpis z centrální evidence exekucí, když z dikce ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu vyplývá, že přiznání paušální náhrady ve smyslu tohoto ustanovení je závislé na provedení úkonu právní služby. Protože žádost o výpis z centrální evidence exekucí není podřaditelná pod žádný úkon právní služby (§ 11 advokátního tarifu), nezbylo, než tuto účtovanou položku žalobkyni nepřiznat. Pro doplnění soud dodává, že pokud žalobkyně učinila tento„ úkon“, jedná se podle názoru soudu o součást převzetí a přípravy zastoupení, za které již žalobkyni byla odměna (včetně paušální náhrady) přiznána, nadto se nejedná ani o„ úkon“ nezbytně nutný pro to, aby se žalobkyně mohla svého práva úspěšně domáhat u soudu. Advokát dále doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení. Dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení ve výši 1 489 Kč. <i>(Odůvodnění tohoto rozsudku je podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. provedeno ve zkrácené formě, jelikož jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.)</i>