18 C 81/2021-71 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 119 700 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že na základě usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 25. 3. 2021, č. j. [číslo jednací] nabyla z titulu odúmrti veškerý majetek po zemřelé [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé dne [datum] (dále jen„ zůstavitelka“). Dne [datum] uzavřela zůstavitelka se [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], smlouvu o podnájmu bytu [číslo] na adrese sídl. Vajgar [číslo] v [obec], který na základě této smlouvy užívala až do své smrti. Úhrada za podnájem společně se zálohami za služby činila 5 700 Kč a byla hrazena z účtu zůstavitelky předem vždy do 15. dne každého měsíce, formou trvalého příkazu [číslo]. Z účtu zůstavitelky odcházela pravidelně tato částka ve výši 5 700 Kč i v rozmezí od [datum] do [datum] Celkem tak byla v uvedeném období na účet [právnická osoba] – [právnická osoba] odeslána částka 119 790 Kč, přičemž zůstavitelka v této době již nežila. V době po úmrtí zůstavitelky, tj. od [datum] do [datum] užíval byt [číslo] žalovaný, který je synem zůstavitelky, což potvrdil žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], který za [právnická osoba] – [právnická osoba] smlouvu o podnájmu bytu se zůstavitelkou uzavíral. Z uvedeného důvodu vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně, když žalovaný užíval předmětný byt i po smrti zůstavitelky, avšak veškeré platby spojené s užíváním bytu byly hrazeny z účtu zůstavitelky, přičemž majetková práva s účtem zůstavitelky nabyla právě žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání doručeno fikcí). Soud proto věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o podnájmu bytu [číslo] ze dne [datum] se zjišťuje, že [právnická osoba] – [právnická osoba] jako nájemce a správce objektu (dále jen„ nájemce“) a zůstavitelka jako podnájemce uzavřeli tohoto dne podnájemní smlouvu k bytu [číslo] na adrese sídl. Vajgar [číslo], v obci [obec]. K podnájemní smlouvě je dále připojen předávací protokol se stavy měřidel a výčet zařizovacích předmětů v bytě. 4. Z dodatku ke smlouvě o podnájmu bytu ze dne [datum] se zjišťuje, že celková měsíční úhrada za byt činí 5 800 Kč (s tím, že ve změně je zahrnuta i částka 100 Kč za úklid a celková výše úhrady za bydlení se nemění). 5. Z usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 25. 3. 2021, č. j. [číslo jednací] se zjišťuje, že veškerý majetek zůstavitelky, náležející do pozůstalosti, připadá do vlastnictví žalobkyně, neboť jediný v úvahu připadající dědic - syn zůstavitelky (žalovaný), byl v rámci dědického řízení nekontaktní a neznámého pobytu. 6. Z výpisu z bankovního účtu zůstavitelky [číslo] se zjišťuje, že v období od [datum] do [datum] odešlo z tohoto účtu celkem 21 měsíčních plateb ve výši 5 700 Kč, jako trvalý příkaz, s označením„ nájem“ ve prospěch účtu [bankovní účet] (účet nájemce). 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] se zjišťuje, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částky 119 700 Kč do dne [datum] za užívání bytu zůstavitelky v období od [datum] do [datum]. <b>8. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:</b> 9. Dne [datum] uzavřela zůstavitelka podnájemní smlouvu s nájemcem k bytu [číslo] na adrese sídl. Vajgar [číslo]. Nájemné ve výši 5 700 Kč bylo hrazeno z bankovního účtu zůstavitelky vždy do 15 dne měsíce pomocí trvalého příkazu. Poté, co zůstavitelka dne [datum] zemřela, přešel veškerý majetek zůstavitelky v rámci dědického řízení na žalobkyni, dědictví bylo žalobkyni potvrzeno usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 25. 3. 2021, č. j. [číslo jednací]. Z bankovního účtu zůstavitelky odešlo v období od [datum] do [datum] celkem 21 měsíčních plateb ve výši 5 700 Kč s označením„ nájem“ ve prospěch účtu nájemce. 10. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se pak bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Při posuzování předmětné věci se soud v první zabýval otázkou věcné legitimace účastníků, která je nezbytnou podmínkou úspěšnosti žaloby. Věcná legitimace musí být ve věci dána jak na straně žalobkyně, tak na straně žalovaného. Její nedostatek je důvodem k zamítnutí návrhu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 29. 10. 1982, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve [příjmení] Nejvyššího soudu ČSSR, svazek IV, ročník 1982, str. 719, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. [spisová značka]). Věcně legitimován je ten účastník, který je subjektem hmotněprávního vztahu, o němž se v řízení jedná, tedy ten, kdo je podle hmotného práva skutečně nositelem tvrzeného subjektivního práva (aktivní věcná legitimace) či tvrzené subjektivní povinnosti (pasivní věcná legitimace), o nichž soud rozhoduje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. [spisová značka]). Věcná legitimace je stav vyplývající z hmotného práva. Případný nedostatek věcné legitimace znamená, že podle hmotněprávních ustanovení není účastník subjektem (nositelem) tvrzeného práva či povinnosti a žaloba nemůže být proto úspěšná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. [spisová značka] či ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. [spisová značka]). 13. Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Proto je aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno, tedy subjekt, v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení majetkových hodnot; pasivně legitimován je ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil nebo u koho nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3822/2016). 14. V daném případě byla mezi zůstavitelkou (jejíž majetková práva přešla na žalobkyni) a nájemcem bytu [číslo] [právnická osoba] – [právnická osoba], uzavřena podnájemní smlouva, na základě které byl zůstavitelce přenechán do užívání předmětný byt a zůstavitelka se zavázala za tento byt platit měsíční nájemné ve výši 5 700 Kč. Smrtí zůstavitelky nepochybně došlo k zániku podnájemní smlouvy (srov. § 2279 o. z. a contrario), čímž se další plnění nájemci v podobě prováděných plateb nájemného z účtu zůstavitelky stalo plněním z právního důvodu, který odpadl, tj. bezdůvodným obohacením podle § 2991 odst. 2 o. z. Podstatným faktem však zůstává, že stejně jako byl založen smluvní synallagmatický vztah mezi zůstavitelkou a nájemcem na základě podnájemní smlouvy k bytu, zůstává i vztah bezdůvodného obohacení pouze v rovině mezi zůstavitelkou (žalobkyní) a nájemcem bytu. V případě bezdůvodného obohacení vzniklého plněním poskytnutého na základě smlouvy, resp. na základě smluvního důvodu, který odpadl, jsou účastníky závazkového vztahu z bezdůvodného obohacení účastníci smlouvy, kteří si poskytovali vzájemné plnění, a pouze jim proto přísluší i věcná legitimace – aktivní i pasivní – ve sporu o plnění ze závazku vzniklého z bezdůvodného obohacení. Obdobně lze odkázat na závěry obsažené např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2005, č. j. [spisová značka] či ze dne 30. 10. 2003, sp. zn. [spisová značka], dle kterých podnájemní smlouva uzavřena mezi dvěma účastníky s sebou nese důsledky bezdůvodného obohacení pouze mezi těmito účastníky, nikoli důsledky vůči třetí osobě. 15. Je tak třeba rozlišovat dva druhy vztahů zakládajících dvě (odlišné) bezdůvodná obohacení, jednak vztah zůstavitelky, potažmo žalobkyně, k nájemci v rámci nájemních plateb z odpadnutého právního důvodu (ukončení podnájemní smlouvy smrtí zůstavitelky) a dále vztah žalovaného k nájemci. Pokud totiž žalovaný skutečně v bytě zůstavitelky po její smrti bydlel, jednalo se o získání prospěchu bez právního důvodu (nikoli z právního důvodu, který odpadl) a stranou, která byla tímto jednáním ve smyslu § 2991 o. z. ochuzena, je nájemce bytu, kterému měl žalovaný za užívání bytu poskytovat příslušné protiplnění. 16. Na základě uvedeného je pak zřejmé, že žalovanému v nyní projednávaném případě nesvědčí pasivní věcná legitimace. Nedostatek pasivní věcné legitimace pak znamená, že podle hmotněprávních ustanovení není žalovaný nositelem tvrzené povinnosti, n