5 C 72/2022-42 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

Předmětem řízení je nárok žalobkyně z titulu smlouvy o přepravě osob, když žalovaná ve dnech [datum], [datum] a [datum] při jízdě na linkách právního předchůdce žalobkyně, tj. [právnická osoba] podnik města Pardubic a.s., nastoupila přepravu bez platného jízdního dokladu. Žalobkyně požaduje v každém jednotlivém případě přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a jízdné ve výši 16 Kč, vše s příslušenstvím, tj. se zákonným úrokem z prodlení. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr: Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným Dopravním podnikem města Pardubic a.s., a to dne [datum] v 19,19 hodin linkou 13, evidenční číslo vozu 424; dne [datum] ve 12,57 hodin linkou [číslo] evidenční číslo vozu 325 a dne [datum] v 15,32 hodin linkou [číslo] evidenční číslo vozu 408, a na výzvu kontrolora se neprokázala jízdním dokladem, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Cena jízdného je 16 Kč a přirážka činí 1 500 Kč. Právním nástupcem Dopravního podniku města Pardubic a.s. je pro dané případy žalobkyně, a to na základě smluvního postoupení pohledávky - Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek. Základ vztahů mezi účastníky je třeba spatřovat ve smlouvě o přepravě osoby podle ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: „občanský zákoník“). Uvedená smlouva spočívá v tom, že dopravce se zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dopravce vyhlašuje smluvní přepravní podmínky, přičemž uzavřením přepravní smlouvy (nastoupením do vozidla) přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem (ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, dále jen“„ vyhláška o přepravním řádu“). K úpravě prováděné dopravcem patří jednak úprava smluvních podmínek pro přepravu osob a též stanovení tarifu (tzn. tarifu jednotlivých jízdenek). Podle ustanovení § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je, mimo jiné, oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji. Podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) výše citovaného zákona o silniční dopravě je cestující povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle ustanovení § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Podle ustanovení § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Pohledávky [právnická osoba] podnik města Pardubic a.s. za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaná se přepravovala ve výše uvedených dnech prostředky hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně, nastoupením do dopravního prostředku uzavřela smlouvu o přepravě osob a zavázala se zaplatit jízdné; na výzvu pověřené osoby se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem; nezaplatila jízdné ani přirážku k jízdnému, proto soud s ohledem na výše uvedená zákonná ustanovení shledal nároky žalobkyně důvodnými a žalobě vyhověl. Povinnost žalované k úhradě úroků z prodlení plyne z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení byla soudem stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 048 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.