4 C 252/2025-21 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z této částky od , datum, do zaplacení, a to na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, Na základě této smlouvy o úvěru byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost v celkové výši , částka, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši , částka, . Žalobkyně pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Stanovisko žalovaného se nepodařilo zjistit, neboť se k návrhu nevyjádřil a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto rozhodl bez jeho přítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.)“.3. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , ze dne , datum, , bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, spotřebitelský úvěr, na jehož základě mu byla poskytnuta finanční hotovost ve výši , částka, , s datem splatnosti , datum, , zápůjční úrokovou sazbou 279,83 % p. a. a RPSN byla sjednána na 1 141,2 %. Dodatkem č. 1 ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, byla celková částka jistiny úvěru navýšena na , částka, , celková částka ke splacení bez prodloužení činila , částka, , zápůjční úroková sazba představovala částku 264,09 % p. a., RPSN ve výši 1 343,70 %. Dne , datum, byl sjednán dodatek č. 2 ke smlouvě o úvěru, kdy celková částka jistiny úvěru navýšena na , částka, , celková částka ke splacení bez prodloužení činila , částka, , zápůjční úroková sazba představovala částku 256,96 % p. a., RPSN ve výši 1 465,40 %. Dne , datum, byl sjednán dodatek č. 3 ke smlouvě o úvěru, kdy celková částka jistiny úvěru navýšena na , částka, , celková částka ke splacení bez prodloužení činila , částka, , zápůjční úroková sazba představovala částku 238,17 % p. a., RPSN ve výši 1 898,20 %.4. Na základě výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že dne , datum, byla částka , částka, převedena na účet žalovaného (uvedený v úvěrové smlouvě, č. , č. účtu, ). Dne , datum, byla na bankovní účet žalovaného odeslána další částka ve výši , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, .5. Dne , datum, byla žalovanému ze strany právní předchůdkyně žalobkyně zaslána předžalobní výzva.6. Dne , datum, došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní k uzavření rámcové smlouvy o postoupení pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne , datum, .7. Žalobkyně zaslala dne , datum, žalovanému poslední výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby.8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin zjistil soud tento skutkový stav ve věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, , ze dne , datum, , částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal uhradit do , datum, , zápůjční úrokovou sazbou 279,83 % p. a. a RPSN ve výši na 1 141,2 %. Dne , datum, byl sjednán dodatek č. 3 ke smlouvě o úvěru, kdy celková částka jistiny úvěru navýšena na , částka, , celková částka ke splacení bez prodloužení činila , částka, , zápůjční úroková sazba představovala částku 238,17 % p. a., RPSN ve výši 1 898,20 %. Konečná částka byla žalovanému vyplacena dne , datum, . Žalovaný na úhradě dluhu nezaplatil ničeho. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena žalobkyni rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , k oznámení postoupení žalovanému došlo dne , datum, .9. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:10. Pokud jde o právní posouzení věci, soud posuzuje uzavřenou smlouvu podle svého obsahu, tj. podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný je spotřebitelem podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli12. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Dle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.15. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.18. V případě shora uvedené smlouvy pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně žádným, soudu zjistitelným způsobem, neověřila informace o úvěruschopnosti žalovaného, po žalovaném bylo požadováno v rámci žádosti o poskytnutí úvěru požadováno pouze vyplnění osobních údajů v podobě rodného čísla, čísla občanského průkazu, adresy, e-mailu a telefonního čísla. Z doložených listin tak není zřejmé, na základě čeho, právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že je žalovaný schopen splácet poskytnutý úvěr, když ve formuláři vyplněném žalovaným není uvedena výše jejího příjmu, výše výdajů, nejsou přítomny výpisy z účtu žalovaného, v rámci ověření nebylo provedena (či doložena) základní lustrace žalovaného ve veřejně dostupných databázích a registrech.19. Splnění povinnosti řádného ověření úvěruschopnosti žalovaného je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ). Doklady o tom, že úvěruschopnost žalovaného byla náležitě ověřena, však předloženy nebyly a žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla a k ústnímu jednání se nedostavila. Za těchto okolností lze dovodit, že úvěruschopnost žalovaného nebyla náležitě posouzena. Důsledkem nesplnění uvedené povinnosti je neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené mezi původním věřitel a žalovaným dle § 580 odst. 1 o. z., a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru i bez návrhu.20. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy (částku , částka, ) převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit, tak také rozhodl soud výrokem I., zbylou částku požadovanou žalobkyní soud zamítl.21. K otázce zaplacení zákonného úroků z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení žalovaného, soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn