12 C 279/2020-35 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 700 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována tři slova]) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty. Dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou si převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně v rámci 58 týdenních splátek vedle jistiny úvěru i poplatky v celkové výši 7 400 Kč. Žalovaný však svůj dluh řádně neuhradil, poslední splátku zaplatil dne [datum], přičemž dle smlouvy měla být celá částka uhrazena dne [datum]. Z důvodu prodlení žalovaného vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky ve výši 13 700 Kč sestávající z jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatků ve výši 3 700 Kč (představující poplatek za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek, sjednaný úrok byl v celé výši uhrazen částečnými platbami žalovaného). S účinností ke dni [datum] předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, kteří ji podepsali dne [datum]. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy, což bylo stvrzeno jejím podpisem. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, celkem tak částku 17 400 Kč v rámci 58 týdenních splátek po 300 Kč. Dle čl. 1 smlouvy byla v případě úhrady úvěru v 58 splátkách sjednána zápůjční úroková sazba jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 23,72 % ročně. V souladu s čl. 5 smlouvy má předchůdkyně žalobkyně právo požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny a zákonný úrok z prodlení. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (dle podacího lístku odeslaného žalovanému dne [datum]) bylo zjištěno, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a dlužná částka ve výši 13 700 Kč byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil ani k předžalobní výzvě žalobkyně ze dne [datum] (dle podacího lístku odeslané žalovaného dne [datum]). 4. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně prověřila osobní, majetkové a pracovní poměry žalovaného, jak vyplývá ze zákaznické karty podepsané předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum]. Poměry žalovaného byly zjištěny oproti předloženému občanskému průkazu, nájemní smlouvě, výplatním páskám a telefonickému ověření u zaměstnavatele žalovaného. Z karty bylo dále zjištěno, že žalovaný je svobodný, žije v nájmu, nemá žádné vyživovací povinnosti. Žalovaný má základní vzdělání a je zaměstnán na dobu určitou do [datum]. Použitelný příjem žalovaného byl zjištěn ve výši 16 000 Kč, když měsíční příjem žalovaného ze mzdy činí 24 000 Kč a měsíční výdaje na domácnost žalovaného činí 8 000 Kč (5 000 Kč na výdaje na bydlení a 3 000 Kč jako ostatní výdaje). 5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věta první o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 7. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o.z., ačkoliv se žalobkyně žalobou domáhala úhrady dluhu z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jak vyplývá z výše citovaného § 2 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je mimo jiné peněžitá zápůjčka. Smlouva o zápůjčce je reálná smlouva, jež vzniká až okamžikem přenechání, resp. odevzdání zapůjčené věci vydlužiteli. Taktomu bylo i v tomto případě, když smlouva byla podepsána jako potvrzení toho, že peněžní prostředky již byly žalovanému poskytnuty. Na tento závazkový vztah soud kromě obecných ustanovení aplikoval výše uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu, že předchůdkyně žalobkyně jako věřitel v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně splnila svůj závazek poskytnout žalovanému sjednané množství peněžních prostředků a že řádně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Současně bylo prokázáno splnění povinností kladených zákonem o spotřebitelském úvěru, dle kterého je věřitel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele tím způsobem, aby nebyly dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39); dle soudu předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnila, když vycházela z údajů uvedených žalovaným v kartě klienta a tyto současně ověřila, přičemž zjištěné poměry žalovaného nezavdaly příčiny pochybovat o jeho schopnosti splácet stanovené měsíční splátky. Žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by splnil svůj závazek a poskytnutou zápůjčku vrátil spolu se souvisejícími platbami. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku 13 700 Kč společně s úrokem kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do postoupení pohledávky) na částku 3 742,49 Kč a úrokem ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 10 000 Kč od [datum] (tj. ode dne následujícího po postoupení pohledávky) do zaplacení. Jelikož byl žalovaný v prodlení s řádnou úhradou závazku, přiznal soud žalobkyni také úrok z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo dle § 1970 o.z, a to žalobkyní kapitalizovaný za období od [datum] do [datum] (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po splatnosti poslední sjednané splátky do postoupení pohledávky) na částku 1 324,58 Kč a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky o