18 C 132/2020-76 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou a jejím doplněním domáhala po žalované zaplacení částky 2 980 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy, kterou žalovaná uzavřela dne [datum] se [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala předat žalované v rámci členství v programu [anonymizováno 5 slov]“ CZ (dále jen zařízení) za účelem jeho dočasného užívání bez nároku na následný odkup. Zařízení bylo žalované přenecháno na dobu 104 týdnů. Žalovaná uhradila první dlužnou fakturu dne [datum]. Žalovaná neuhradila fakturu ze dne [datum] znějící na částku 1 490 Kč se splatností dne [datum] a dále neuhradila fakturu ze dne [datum] znějící na částku 1 490 Kč se splatností dne [datum]. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná tak stále dluží částku 2 980 Kč. Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobkyně neprokázala skončení členství žalované v předmětném programu. Není tak jasné, zda nedošlo k ukončení členství v programu dříve, než byly vydány předmětné faktury. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z předávacího protokolu přístroje ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná svým podpisem potvrdila převzetí zařízení [anonymizována čtyři slova] 2016 v hodnotě 28 990 Kč. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byla vyúčtována částka 1 490 Kč za službu Stále nový notebook se splatností dne [datum]. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byla vyúčtována částka 1 490 Kč za službu Stále nový notebook se splatností dne [datum]. Z dokumentu„ vrácení přístroje“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] vrátila zařízení právní předchůdkyni žalobkyně. Z předloženého výpisu splátek soud zjistil, že žalovaná uhradila pět faktu v období od [datum] do [datum]. Ze screenshotu zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem bylo oznámení adresované žalované o ukončení členství v programu Stále nový počítač a současně byla žalovaná vyzvána k vrácení zařízení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní a z přílohy k této smlouvě soud zjistil, že pohledávka za žalovanou v celkové výši 2 980 Kč byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla informována o přechodu pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalovanou. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne [datum] a podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 2 980 Kč. 4. Z předložených listin má soud za prokázané, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby v rámci členství v programu [anonymizováno], zejména se zavázala předat žalované zařízení za účelem dočasného užívání bez nároku na následný odkup. Žalovaná se za to zavázala hradit měsíční poplatek v rámci členství v programu [anonymizováno]. Pro případ nevrácení předaného zařízení se žalovaná zavázala uhradit cenu zařízení. Žalovaná neuhradila faktury za měsíce březen a duben 2017. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni, a toto postoupení oznámila žalované. Žalované zaslala předžalobní upomínku, ale žalovaná ničeho neuhradila. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), jako smlouvu nepojmenovanou, jejímž obsahem bylo poskytování služeb v rámci členství v programu [anonymizováno] žalované, která se za to zavázala hradit měsíční poplatek. Jednou z těchto služeb bylo předání koncového zařízení žalované k dočasnému užívání. Právní předchůdkyně splnila svoji povinnost, když žalované předala zařízení, což žalovaná potvrdila svým podpisem předávacího protokolu. Žalovaná ovšem nesplnila svoji povinnost, když za dva měsíce neuhradila sjednaný poplatek. Právní předchůdkyně žalobkyně následně podle § 1879 o.z. smlouvou o postoupení pohledávek postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně tak prokázala oprávněnost svého nároku. Jelikož žalovaná netvrdila a neprokázala, že by dluh nevznikl nebo zanikl jinak, tak soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. Soud žalobě vyhověl i v rozsahu žalobkyní požadovaných úroků z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení ode dne splatnosti jednotlivých faktur. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 2 980 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (písemné podání) učiněný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., jedné paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 2 600 Kč ve výši 462 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť je mu z úřední činnosti známo (např. sp. zn. 24 C 111/2020, 18 C 130/2020, 4 C 197/2020), že žalobkyně vůči jiným svým klientům uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.