18 C 266/2020-51 — Okresní soud v Jihlavě

1. [příjmení] žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 200 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit společně s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové částce 16 900 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku zaplatit ve 13 splátkách, přičemž první splátka byla splatná do 1 měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila. Na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] přešla žalovaná pohledávka na [právnická osoba], která posléze smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 9 100 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované zejména z prokázaného měsíčního příjmu a výdajů. Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručována do vlastních rukou postupem dle § 49 občanského soudního řádu na adresu trvalého pobytu. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a občanského soudního řádu, 101 odst. 4 občanského soudního řádu). 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] 2017 [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit kormě jistiny také úrok ve výši 25,85 % ročně. Dále se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit částku 16 900 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč měsíčně. 4. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jako žadatel je uvedena žalovaná, která žádá o úvěr ve výši 10 000 Kč, který bude splácet ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaná je zaměstnána. Výše příjmu je uvedena částkou 14 772 Kč a výdaje částkami: 3 000 Kč na energie, 5 000 Kč na dopravu, jídlo, 2 080 Kč na splátky stávajících půjček, 200 Kč jako jiné. Jako výdaje celé domácnosti je uvedena částka 5 280 Kč. Z dokumentu„ finanční analýza“ ze dne [datum] soud zjistil, že výpočtem právní předchůdkyně žalobkyně určila měsíční volné finanční zdroje žalované ve výši 10 772 Kč. Z dokumentu„ credit scoring“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla ohodnocena 35 body, což ji zařadilo do kategorie, které lze poskytnou úvěr do výše 70 000 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z dokumentu„ informace pro spotřebitele“ soud zjistil, že jsou zde popsány podmínky úvěru. Úroková sazba je uvedena ve výši 25,85 % ročně. Z předpisu splátek k úvěrové smlouvě [číslo] 2017 [číslo] soud zjistil, že výši splátek a způsob započítávání částky na jistinu a úroky. Z čestného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná čestně prohlásila, že žije v bytě, který má v pronájmu se svým přítelem [jméno] [příjmení]. Žalovaná uvádí, že hradí energie ve výši 3 000 Kč měsíčně. Z pracovní smlouvy a dodatku ze dne [datum] soud zjistil, že jako zaměstnanec je uvedena žalovaná a jako zaměstnavatel je uvedena [právnická osoba] Pracovní poměr je sjednán na dobu určitou do [datum]. Z výplatní pásky za období březen 2017 soud zjistil, že čistá mzda žalované činila 17 106 Kč. Z výplatní pásky za období duben 2017 soud zjistil, že čistá mzda žalované činila 14 602 Kč. Z výplatní pásky za období květen 2017 soud zjistil, že čistá mzda žalované činila 15 489 Kč. Ze smlouvy o nájmu nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že jako pronajímatel je uveden [jméno] [příjmení] a jako nájemce je uvedena žalovaná. Předmětem nájmu je byt 1+1 na adrese [adresa]. Nájem byl sjednán ve výši 6 300 Kč měsíčně. 5. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] soud zjistil, že jako prodávající je uvedena [právnická osoba] a jako kupující je označena [právnická osoba] Předmětem smlouvy je divize spotřebitelský smluv, které zahrnují i žalovanou pohledávku. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 16 582,18 Kč a k úhradě nákladů ve výši 7 550 Kč. 8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou na základě předchozí žádosti žalované dne [datum] smlouvu o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků sjednaných ve smlouvě. Žalovaná však úvěr řádně nehradila, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zesplatnila. Žalovaná tak dosud dluží částku 9 200 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Následně žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu. 9. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud posoudil závazek mezi účastníky jako platně uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně soudu prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 10 000 Kč, ale žalovaná neplnila řádně ani včas. Žalobkyně dále prokázala, že prověřila úvěruschopnost žalované zejména tím, že měla k dispozici výplatní pásky žalované, její pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. Žalovaná v řízení nijak netvrdila, a tedy ani neprokazovala, že by žalovanou částku žalobkyni vrátila. Soud proto žalované uložil povinnost žalobkyni částku 9 200 Kč zaplatit. Pokud jde o přísluš