24 C 234/2020-33 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 59 582 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 58 949 Kč za účelem koupě notebooku. Žalovaný se smlouvou zavázal splácet úvěr formou 25 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 786 Kč, splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil tři po sobě jdoucí splátky úvěru, došlo v souladu s článkem VI. odst. 2 obchodních podmínek k zesplatnění úvěrové pohledávky ke dni 16. 4. 2010. Dne [datum] žalobkyně uzavřela se svou právní předchůdkyní smlouvu o postoupení pohledávek, jíž byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy, a žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem. Postoupená pohledávka za žalovaným je tvořena čtyřmi nezaplacenými splátkami ve výši 11 144 Kč a zbývajícími 18 budoucími splátkami poníženými o splátku pojištění v celkové výši 48 438 Kč a příslušenství v podobě administrativního poplatku za upomínání dlužníka, úroku z prodlení a smluvní pokuty ve výši 5 844 Kč, to vše splatné ke dni 10. 6. 2010. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, avšak žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z žádosti a smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný jako podnikatel požádal právní předchůdkyni žalobkyně dne [datum] o poskytnutí úvěru ve výši 58 949 Kč na nákup notebooku a zároveň se zavázal k úhradě měsíčních splátek včetně pojistného ve výši 2 786 Kč měsíčně. Peněžní prostředky byly vyplaceny přímo prodejci předmětného zařízení. Podle čl. IV. odst. 8 obchodních podmínek byl žalovaný povinen splatit úvěr ve 25 měsíčních splátkách, a to vždy k 15. kalendářnímu dni měsíce, ve výši 2 786 Kč měsíčně. Podle čl. VI odst. 2 obchodních podmínek se v případě prodlení žalovaného s úhradou tří měsíčních splátek staly splatnými veškeré závazky žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně vyplývající ze smlouvy, a to dnem následujícím po splatnosti nejpozději dospělé dlužné měsíční splátky. Podle sazebníku poplatků, jenž byl rovněž nedílnou součástí smlouvy, byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu v případě prodlení s úhradou splátky ve výši 10 % z dlužné částky; poplatek za odeslání upomínky činil 150 Kč. 4. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uhradila částku 58 949 Kč za žalovaného dne 23. 9. 2009. Z výzvy ze dne 3. 5. 2010 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 65 426 Kč, nejpozději do 10. 6. 2010. Z přehledu plateb pro smlouvu [číslo] soud zjistil, že žalovaný za období od 21. 10. 2009 do 11. 12. 2009 uhradil celkem částku 8 358 Kč a zbývá mu uhradit částku 65 426 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ve výši 65 426 Kč na žalobkyni. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 27. 6. 2017 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 108 973,31 Kč nejpozději do 10. 7. 2017. 5. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným jako podnikatelem smlouvu o úvěru, na jejímž základě uhradila prodejci částku 58 949 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem, poplatkem za vedení účtu a pojistným v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však splátky úvěru řádně nehradil a dostal se do prodlení se zaplacením tří splátek v řadě. V důsledku toho se stala celá pohledávka žalovaného splatnou. Smlouvou o postoupení pohledávek postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalované toto postoupení řádně oznámila. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby. 6. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obchodní zákoník“) se částí třetí obchodního zákoníku mimo jiné řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obchodního zákoníku lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 8. Podle ustanovení § 365 věty první obchodního zákoníku je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je dlužník, je-li v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 9. Dle ustanovení § 12 odst. 1, 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ zákon o pojistné smlouvě“) právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 10. Podle ustanovení § 517 odst. 1 věty první, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“) je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako platně postoupený nárok z platně uzavřené smlouvy o úvěru. Soud tento závazkový vztah posoudil jako smlouvu uzavřenou mezi podnikateli. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, neboť jako věřitel poskytla za žalovaného peněžní prostředky ve sjednané výši. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že na svůj dluh ze smlouvy o úvěru žalobkyni cokoliv dalšího uhradil, a proto soud žalobkyni přiznal požadovanou částku 59 582 Kč, zahrnující nesplacenou jistinu, úroky a dlužné pojistné, a to včetně úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. z dlužné jistiny úvěru ve výši 59 582 Kč od požadovaného dne 1. 7. 2010, kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou třetí splátky úvěru, do zaplacení. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 178 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 384 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 59 582 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrh