11 C 182/2021-32 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 37 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ověřením jeho stávajících závazků, existencí exekučního a insolvenčního řízení vedeného na majetek žalovaného a ověřením jeho příjmů, výdajů a dalších poměrů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr. Na základě zjištěných informací předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila žalovaného jako úvěruschopného. Následně byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které si převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v rámci 13 pravidelných splátek společně se sjednaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasní poplatkem nejpozději do [datum]. Žalovaný však nehradil splátky řádně a dostal se do prodlení. Na poskytnutý úvěr předchůdkyni žalobkyni dlužil celkem částku 37 000 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 25 000 Kč, úroku z úvěru ve výši 4 360 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 3 785 Kč a inkasního poplatku ve výši 3 855 Kč. S účinností ke dni [datum] byla část závodu předchůdkyně žalobkyně a současně i pohledávka za žalovaným postoupena na společnost [právnická osoba], následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh nic neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Hodnocením provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a předchůdkyně žalobkyně spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Strany podpisem smlouvy stvrdily, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému před uzavřením smlouvy v hotovosti předmět smlouvy, tj. peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že se žalovaný zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 25,85 % p.a., poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 1 000 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 5 500 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 4 750 Kč, celkem tedy částku 43 250 Kč v rámci 13 měsíčních splátek po 3 250 Kč splatných vždy 19. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy (z toho vyplývá splatnost poslední splátky dne [datum]). Nedílnou součástí smlouvy byl Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Souhlas se zpracováním osobních údajů a Předpis splátek, jejichž seznámení s nimi žalovaný stvrdil svým podpisem a souhlasil s poskytnutím úvěru za uvedených podmínek. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně, jak vyplývá z předžalobní upomínky žalobkyně ze dne [datum] (odeslané žalovanému dle podacího lístku následujícího dne). Z této upomínky soud dále zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy o úvěru na žalobkyni. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dlužné částky, ale svůj dluh ani poté neuhradil. 4. Ohledně postoupení pohledávky za žalovaným má soud za prokázané, že byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (resp. je specifikována v příloze č. 1 ke smlouvě). Ačkoliv smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], jedná se o pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně, neboť ze smlouvy o prodeji části závodu uzavřené dne [datum] mezi předchůdkyní žalobkyně a společností [právnická osoba] se podává, že v rámci prodeje části závodu přešla na uvedenou společnost i pohledávka za žalovaným. 5. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vycházela z vyplněné žádosti žalovaného o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum]. V žádosti žalovaný uvedl, že v době jejího podání byl svobodný a žil v nájmu, resp. u svého kamaráda na adrese [adresa], a na bydlení platil 5 000 Kč měsíčně. K této skutečnosti žalovaný uvedl, že ji nemůže doložit, pouze sepsal čestné prohlášení ze dne [datum]. K prokázání druhu bydlení žalovaného byla předložena také smlouva o zprostředkování ze dne [datum], z níž soud zjistil, že [jméno] [příjmení] žádal Realitní kancelář [jméno] [příjmení] o zprostředkování uzavření nájemní smlouvy v bytové jednotce [číslo] na adrese [adresa]. Ačkoliv z této smlouvy nemá soud za prokázané, že se skutečně jedná o známého žalovaného, u něhož žalovaný bydlel, v souvislosti s výše uvedenými předloženými listinami je soud přesvědčen, že žalovaný je skutečně povinen hradit měsíční nájemné ve výši 5 000 Kč za bydlení v uvedeném bytovém domě. V žádosti bylo dále uvedeno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na dobu neurčitou a jeho čistý měsíční příjem činil 17 208 Kč. Zaměstnanecký poměr žalovaného byl doložen pracovní smlouvou, dohodou o vykonávání práce přesčas a dohodou o srážkách ze mzdy pro úhradu stravenkového paušálu, vše ze dne [datum]. Průměrný měsíční příjem byl osvědčen doloženými výplatními páskami za říjen až prosinec 2017. Další příjmy žalovaný neměl. Oproti tomu měsíční výdaje žalovaného byly vyčísleny na částku 8 500 Kč a byly tvořeny náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč a náklady na stravování ve výši 3 500 Kč. K výdajům soud uvádí, že výši nákladů na bydlení má za prokázané ze shora uvedených důvodů a náklady na stravování odpovídají průměrným měsíčním nákladům jednotlivce. Údaje uvedené v žádosti (zejména příjmy a výdaje) pak byly předchůdkyní žalobkyně porovnány v interním systému. Výsledkem byla finanční analýza a credit scoring, na jejichž základě byly majetkové poměry žalovaného zjištěny jako dostatečné pro řádné měsíční splácení úvěru poskytnutého v požadované výši 25 000 Kč. 6. V postupu předchůdkyně žalobkyně při zjišťování schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr soud neshledal nedostatky; nemá tedy pochybnosti o tom, že zjištěné poměry žalovaného odpovídaly skutečnosti. Na základě zjištěných skutkových okolností je soud přesvědčen o tom, že žalovaný měl v době poskytnutí úvěru dostatečné prostředky a možnosti, aby svůj závazek řádně splácel. Žalovanému tedy nebránily žádné objektivní překážky v tom, aby sjednané splátky hradil řádně a včas. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením soud posoudil závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle ustanovení upravujících smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., ačkoliv se žalobkyně žalobou domáhala ú