12 C 296/2020-69 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 776,25 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného ověřením jeho příjmů dle doloženého výpisu z účtu a pracovní smlouvy. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 31 000 Kč, kterou si převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit v rámci 13 pravidelných splátek vedle jistiny úvěru i sjednaný úrok, poplatek za vyhodnocení a správu úvěru, poplatek za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti, a to nejpozději do [datum]. Žalovaný však svůj dluh nehradil řádně, dostal se do prodlení a předchůdkyni žalobkyně dluží částku 28 570 Kč. S účinností ke dni [datum] byla část závodu předchůdkyně žalobkyně a současně i pohledávka za žalovaným postoupena na [právnická osoba], následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] a poté na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Žalobkyně řádně omluvila svoji nepřítomnost při jednání, soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti účastníků, přičemž při rozhodování vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, zjistil soud následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru [anonymizováno] 4 [rok] soud zjistil, že ta byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podpisem dne [datum]. Strany podpisem smlouvy stvrdily, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti předmět smlouvy, tj. peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 25,85 % p.a., poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 2 240 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 6 820 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 5 890 Kč, celkem tedy částku 53 630 Kč v rámci 13 měsíčních splátek po 4 030 Kč splatných vždy 2. den v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy (nejpozději však do [datum]). Nedílnou součástí smlouvy byl Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpis splátek, jejichž seznámení s nimi žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně, jak vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky ze dne [datum] (obě odeslané žalovanému dle podacích lístků téhož dne). Z oznámení bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky ze smlouvy uzavřené s předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Z předžalobní upomínky bylo dále zjištěno, že žalovaný ani po postoupení pohledávky na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný byl kromě jistiny a poplatků vyzván k úhradě smluvní pokuty, na niž vzniklo právo již předchůdkyni žalobkyně v souladu s čl. V smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný však svůj dluh neuhradil a žalobkyně se žalobou domáhá úhrady dosud nevrácené částky 28 750 Kč a smluvní pokuty ve výši 18 026,25 Kč vypočítané od [datum] do [datum]. 4. Ohledně postoupení pohledávky za žalovaným bylo zjištěno, že notářským zápisem [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] sepsaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], dne [datum] byla sjednána koupě části závodu předchůdkyně žalobkyně a jeho převod včetně pohledávek na [právnická osoba] Tato společnost následně převedla všechny pohledávky (včetně pohledávky za žalovaným) na [právnická osoba], jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi těmito subjekty dne [datum] a její přílohy - Seznamu postupovaných pohledávek. [právnická osoba] následně postoupila své pohledávky (včetně pohledávky za žalovaným) na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s žalobkyní dne [datum]. 5. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný uvedl své osobní, pracovní i jiné poměry v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, kterou podepsal dne [datum]. Z žádosti bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný a žije u rodičů (což bylo doloženo čestným prohlášením žalovaného ze dne [datum], jímž potvrdil, že rodičům přispívá na bydlení částkou 2 000 Kč měsíčně). Žalovaný v žádosti dále uvedl, že je zaměstnaný u [právnická osoba], [obec] na dobu neurčitou, jak bylo také zjištěno z doložené pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a jeho zaměstnavatelem dne [datum]. Průměrný měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání byl oproti doloženým výpisům z účtu za období od července do září 2017 zjištěn částkou 13 578 Kč, přičemž tento tvoří jediný měsíční příjem žalovaného. Oproti tomu byly měsíční výdaje žalovaného vyčísleny na částku 3 500 Kč, když jsou tvořeny náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč, náklady na stravování 1 000 Kč a ostatními výdaji 500 Kč. Dle údajů uvedených žalovaným v žádosti byla předchůdkyní žalobkyně dne [datum] zpracována finanční analýza a Credit scoring, z nichž soud zjistil, že poměry žalovaného umožňují, aby mu byl poskytnut úvěr až do výše 70 000 Kč s maximální výší měsíční splátky 9 078 Kč. Předchůdkyní žalobkyně tak nebyly shledány pochybnosti o schopnosti žalovaného řádně splácet úvěr v požadované výši 31 000 Kč. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením soud posoudil závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o.z., ačkoliv se žalobkyně žalobou domáhala úhrady dluhu z titulu smlouvy o úvěru. K tomu soud uvádí, že smlouva o úvěru je konsenzuální smlouva, která vzniká okamžikem uzavření, tj. sjednání obsahu závazku, jehož podpisem smluvní strany projevují vůli se jím řídit. Oproti tomu smlouva o zápůjčce je reálná smlouva, jež vzniká okamžikem přenechání, resp. odevzdání zapůjčené věci vydlužiteli. Taktomu bylo i v tomto případě, když smlouva byla podepsána jako potvrzení toho, že peněžní prostředky již byly žalovanému poskytnuty. Na tento závazkový vztah soud kromě obecných ustanovení aplikoval i výše uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně jako věřitel v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně splnila svůj závazek poskytnout žalovanému sjednané množství peněžních prostředků, a že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni řádně postoupena. Současně bylo prokázáno splnění povinností kladených