12 C 350/2020-36 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 100 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována tři slova]) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty. Dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou si převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit v rámci 58 týdenních splátek vedle jistiny úvěru i úrok ve výši 2 100 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný však svůj dluh řádně neuhradil, poslední splátku zaplatil dne [datum], přičemž dle smlouvy měla být celá částka uhrazena dne [datum]. Žalovaný uhradil pouze částku 7 000 Kč, která byla částkou 290,78 Kč započtena na jistinu, částkou 2 100 Kč na úrok, částkou 3 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a částkou 1 609,22 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Z důvodu prodlení žalovaného vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky ve výši 19 100 Kč sestávající z jistiny ve výši 14 709,22 Kč a úhrad za služby ve výši 4 390,78 Kč. S účinností ke dni [datum] předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, kteří ji podepsali dne [datum]. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy, což bylo stvrzeno jejím podpisem. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 2 100 Kč, poplatkem ve výši 3 000 Kč představujícím odměnu za administrativní činnost a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, celkem tak částku 26 100 Kč v rámci 58 týdenních splátek po 450 Kč. Ve smlouvě byla dále ujednána zápůjční úroková sazba v případě úhrady úvěru v 58 týdenních splátkách ve výši 23,72 % p.a. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a došlo k zesplatnění celého neuhrazeného dluhu (jak byla předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat v souladu s čl. 5 smlouvy. Současně bylo žalovanému oznámeno, že celková dlužná částka ve výši 19 100 Kč byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a byl vyzván k úhradě dlužné částky. Oznámení o postoupení bylo žalovanému dle podacího lístku odesláno [datum]. Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], a to nejpozději do [datum]. Žalovaný již ničeho neuhradil. 4. Ve vztahu k prověření úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil a z provedeného dokazování má za prokázané, že před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně prověřila osobní, majetkové a pracovní poměry žalovaného, jak vyplývá ze zákaznické karty (jež je současně žádosti o zápůjčku) podepsané předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum]. Poměry žalovaného byly zjištěny oproti předloženým bankovním výpisům a pracovní smlouvě. Použitelný příjem žalovaného byl zjištěn ve výši 5 500 Kč, když měsíční příjem žalovaného ze mzdy činil 12 000 Kč a měsíční výdaje na domácnost 6 500 Kč. Nebyly tak důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr ve stanovených měsíčních splátkách. 5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věta první o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 7. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. o.z. Soud na tento závazkový vztah aplikoval kromě obecných ustanovení rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně při poskytování zápůjčky vystupovala v postavení věřitele a žalovaný v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši, a že řádně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Současně bylo prokázáno splnění povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru na posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by své povinnosti splnil a poskytnuté peněžní prostředky spolu se souvisejícími úhradami blíže specifikovanými ve smlouvě řádně a včas vrátil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku 19 100 Kč společně s úrokem žalobkyní kapitalizovaným za období od [datum] (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do postoupení pohledávky [datum] na částku 4 080,22 Kč a úrokem ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 14 709,22 Kč od [datum] (tj. ode dne následujícího po postoupení pohledávky) do zaplacení. Jelikož byl žalovaný v prodlení s úhradou svého závazku, přiznal soud žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení žalobkyní kapitalizovaný za období od [datum] (tj. marného uplynutí týdenní lhůty po splatnosti poslední sjednané splátky) do [datum] na částku 1 522,40 Kč a zákonný úrok z prodlení, na něž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 9,00 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky od [datum] do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 300 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 252 Kč.