124 C 22/2020-25 — Okresní soud v Jihlavě

Předmět řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 975 Kč s příslušenstvím jako odměny z příkazní smlouvy [číslo] uzavřené účastníky dne [datum]. Jelikož žalovaný je státním občanem [země], zabýval se soud nejprve svou příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 48 odst. 2, 5 smlouvy mezi Českou republikou a [země] o právní pomoci v občanských věcech, vyhlášené pod [číslo] Sb.m.s., se v případě, že se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se smluvní závazkové vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Podle zjištěných údajů má žalovaný úředně povolený pobyt v České republice na adrese [adresa], tudíž příslušný k rozhodnutí věci je český soud, a to Okresní soud v Jihlavě podle ustanovení § 84 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovením § 85 odst. 1 o. s. ř. Jelikož si účastníci nesjednali volbu práva a smlouvu uzavřeli na území České republiky, je rozhodným právem právo české. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že dne [datum] uzavřeli účastníci příkazní smlouvu [číslo] jejímž předmětem je závazek žalobkyně střežení objektů žalovaného na adrese [adresa]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal za tyto služby hradit žalobkyni odměnu ve výši 800 Kč + DPH za kalendářní měsíc. V bodu 10.3 smlouvy si strany ujednaly, že žalobkyně může každoročně navyšovat výši odměny o oficiální míru inflace. Nárok žalobkyně zahrnuje pět měsíčních odměn v celkové výši 4 975 Kč, tj. 995 Kč měsíčně. Žalobkyně tyto odměny vyfakturovala žalovanému fakturou [číslo] splatnou dne 14. 4. 2020, fakturou [číslo] splatnou dne 14. 5. 2020, fakturou [číslo] splatnou dne 14. 6. 2020, fakturou [číslo] splatnou dne 14. 7. 2020 a fakturou [číslo] splatnou dne 14. 8. 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 28. 8. 2020 výzvou ze dne 19. 8. 2020. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle ustanovení § 2430 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) jako platně a účinně uzavřenou příkazní smlouvu. Žalobkyně splnila své smluvní povinnosti střežit objekty žalovaného, avšak žalovaný nesplnil svoji povinnost podle ustanovení § 2438 odst. 1 o. z. platit žalobkyni sjednanou odměnu řádně navýšenou o roční nárůst inflace. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku společně s úrokem z prodlení z dlužné částky 4 975 Kč, na nějž jí vznikl nárok podle ustanovení § 1970 o. z., ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky stanovené ve výzvě k úhradě do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 719 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 4 975 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.