18 C 261/2020-45 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 820,37 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 7 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 45 týdenních splátkách i částku 5 330 Kč (dále též jen„ poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 932 Kč, úroků ve výši 29 % ročně dle článku 4 smluvních podmínek, z administrativního poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 2 194 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 204 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovaným poskytnuté údaje o výši jeho příjmů a výdajů, pracovní smlouva, výplatní pásky. Žalovaný však svůj dluh řádně neuhradil, poslední splátku zaplatil dne [datum], přičemž dle smlouvy měla být celá částka uhrazena dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum]. Po datu postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh již ničeho neuhradil. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s občanským soudním řádem. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto zápůjčkou poplatek ve výši 5 330 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 932 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 194 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 204 Kč, a to vše v 45 týdenních splátkách. Ve smlouvě žalovaný svým podpisem potvrdil, že zapůjčenou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Z článku 4 smluvních podmínek, jež tvořily součást smlouvy, soud zjistil, že se smluvní strany dohodly, že výpůjční úroková sazba je v případě úhrady zápůjčky v 45 splátkách stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 29 % ročně. Podle článku 8 smluvních podmínek budou splátky celkové dlužné částky započteny nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky. Podle článku 12 smluvních podmínek má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, pokud žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku. Podle článku 20 je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky. Bude-li však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li řádně a včas poslední splátku, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. 4. Ze zákaznické karty právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] se podává, že totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem a že žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí 23 067 Kč, jeho běžné měsíční výdaje činí 3 000 Kč a použitelný příjem představující rozdíl mezi žalovaným uvedenými příjmy a výdaji činí 20 067 Kč. V části nazvané Ověřené dokumenty právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnosti pracovní smlouva a výplatní pásky. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazenou pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a požádala jej o uhrazení dlužné částky ve výši 14 020,37 Kč do 10 dnů od doručení oznámení, přičemž tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum]. 6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 7 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu s poplatkem ve výši 5 330 Kč. Při uzavírání smlouvy ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalovaného a na základě jeho prohlášení zjistila, jaké jsou jeho příjmy, výdaje a disponibilní částky. Podle zaškrtnutých políček v kartě zákazníka byly k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným využity právní předchůdkyní žalobkyně i další zdroje, a to pracovní smlouva a výplatní pásky. Poté postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným v dosud neuhrazené výši 7 820,37 Kč na žalobkyni. Žalovaný byl řádně vyzván k úhradě dluhů před podáním žaloby. 7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, dolož