18 C 284/2020-39 — Okresní soud v Jihlavě

1. [příjmení] žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 872,01 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit společně s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové částce 36 372 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit ve 14 splátkách, přičemž první splátka byla splatná do 1 měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 7 478,76 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného zejména z prokázaného měsíčního příjmu a výdajů. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručována do vlastních rukou postupem dle § 49 občanského soudního řádu na adresu trvalého pobytu. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a občanského soudního řádu, 101 odst. 4 občanského soudního řádu). 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit kormě jistiny také úrok ve výši 1 925 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit úplatu za poskytnutí úvěru 8 000 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 447 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 5 000 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 36 372 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr ve 14 měsíčních splátkách po 2 598 Kč měsíčně. 4. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jako žadatel je uveden žalovaný, který žádá o úvěr ve výši 20 000 Kč, který bude splácet ve 14 měsíčních splátkách po 2 598 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný. Výše příjmu je uvedena částkou 27 981 Kč a výdaje částkami: 8 000 Kč na energie, 7 000 Kč na dopravu, jídlo. Jako celkové výdaje je uvedena částka 15 000 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z dokumentu„ informace pro spotřebitele“ soud zjistil, že jsou zde popsány podmínky úvěru. Úroková sazba je uvedena ve výši 15 % ročně. 5. Z pracovní smlouvy a dodatku ze dne [datum] soud zjistil, že jako zaměstnanec je uveden žalovaný a jako zaměstnavatel je uvedena [právnická osoba] Pracovní poměr je sjednán na dobu určitou do [datum]. Sjednaným druhem práce je strojírenský dělník – slévač. Z dodatku ze dne [datum] soud zjistil, že pracovní poměr žalovaného byl změněn na dobu neurčitou. Z výplatní pásky za období březen 2017 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila 27 805 Kč. Z výplatní pásky za období únor 2017 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila 32 811 Kč. Z výplatní pásky za období leden 2017 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila 25 185 Kč. Ze smlouvy o nájmu nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že jako pronajímatel je uveden Ing. [příjmení] [příjmení] a jako nájemce je uveden žalovaný. Předmětem nájmu je byt rodinný dům [adresa] v obci [obec]. Nájem byl sjednán ve výši 8 000 Kč měsíčně. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzvána k úhradě částky 25 854,12 Kč a k úhradě nákladů ve výši 8 857 Kč. 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě předchozí žádosti žalovaného dne [datum] smlouvu o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků sjednaných ve smlouvě. Žalovaný však úvěr řádně nehradil, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zesplatnila. Žalovaný tak dosud dluží částku 12 872,01 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu. 8. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud posoudil závazek mezi účastníky jako platně uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně soudu prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 20 000 Kč, ale žalovaný neplnil řádně ani včas. Žalobkyně dále prokázala, že prověřila úvěruschopnost žalovaného zejména tím, že měla k dispozici výplatní pásky žalovaného, jeho pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. Žalovaný v řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokazoval, že by žalovanou částku žalobkyni vrátil. Soud proto žalovanému uložil povinnost žalobkyni částku 12 872,01 Kč zaplatit. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od [datum], soud proto žalobkyni přiznal požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky jistiny 7 478,76 Kč od [datum] do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Soud při stanovení výše odměny zohlednil skutečnost, že žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu shodné nároky opakovaně na ustáleném vzoru (např. sp. zn. 24 C 313/2020,