20 C 169/2021-48 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal uložení povinnosti přispívat na výživu žalobce ve výši 3 000 Kč měsíčně a povinnosti uhradit mu dlužné výživné. Uvedl, že žalovaný, který je jeho otcem, se odstěhoval ze společné rodinné domácnosti s matkou žalobce v květnu 2019, a od té doby nepřispívá na žalobcovu výživu. Manželství rodičů žalobce bylo rozvedeno dne [datum]; o výživném jejich dětí však rozhodováno nebylo, neboť byly v té době již zletilé. Žalobce žije v domácnosti s matkou, jejíž průměrný měsíční příjem činí částku 21 746 Kč, z nějž hradí měsíční výdaje pro sebe a žalobce včetně nákladů na bydlení. Žalobce studuje vysokou školu, a nemůže se tudíž sám živit, pouze si přivydělává na brigádě. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, řízení se neúčastnil. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami a výslechem žalobce. 4. Dle oddacího listu vystaveného Městským úřad Polná bylo manželství žalovaného a matky žalobce uzavřeno dne [datum]. Podle rodného listu se manželům dne [datum] narodil syn – žalobce. Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 6. 1. 2020, č. j. 11 C 312/2019-14, který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství rodičů žalobce rozvedeno; soud v rámci řízení o rozvodu mimo jiné zjistil, že manželé spolu nežijí od května 2019, kdy se žalovaný odstěhoval ze společné domácnosti. 5. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že žalobce je v akademických letech 2020 2021 a 2021 [číslo] studentem bakalářského studijního programu v oboru aplikovaná informatika na [vysoká škola]. Dle potvrzení zaměstnavatele města Polná činil průměrný měsíční výdělek matky žalobce v období od ledna do prosince 2020 částku 21 746 Kč. Z vyúčtování mzdy od společnosti [právnická osoba] vyplývá, že žalobce obdržel na základě dohody o provedení práce v období od listopadu 2020 do března 2021 průměrnou měsíční odměnu ve výši 3 696 Kč. Dle faktury vystavené autoškolou [jméno] [příjmení] uhradil žalobce dne [datum] za kurs autoškoly pro řidičský průkaz skupiny B částku ve výši 14 000 Kč. 6. Žalobce vypověděl, že [vysoká škola] začal studovat v září 2020; předtím studoval střední školu průmyslovou a automobilní v [obec]. Aktuálně bydlí v [obec] u svojí matky. Jeho průměrné měsíční výdaje činí zhruba kolem 4 000 – 5 000 Kč a jsou hrazeny jeho matkou; částečně si je též hradí sám z výplaty. S žalovaným se od května 2019 neviděl; od té doby mu žalovaný nepřispěl žádnou částkou, ani jej nepodaroval. 7. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Účastníci neměli námitek proti věrohodnosti a pravdivosti jednotlivých listinných důkazů. Jelikož ani sám soud takovou skutečnost nezjistil, bez dalšího z listinných důkazů vycházel. Výpověď žalobce, která zcela zapadá do dalších provedených důkazů, považuje soud za obecně i konkrétně věrohodnou. 8. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Žalovaný je otcem žalobce, který je studentem [vysoká škola]. Měsíční výdaje žalobce činí 4 000 až 5 000 Kč, přičemž tyto výdaje stejně jako jeho další potřeby (bydlení, strava apod.) jsou zcela saturovány matkou žalobce, jejíž průměrné měsíční příjmy nepřesahují částku 22 000 Kč. Žalobce si též přivydělává menšími částkami na brigádě. Žalovaný opustil rodinu žalobce v květnu 2019, a od té doby se s žalobcem nevídá a nijak mu nepřispívá na výživu. Pobyt žalovaného není znám ani žalobci, ani soudu. 9. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 téhož ustanovení je třeba při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 915 odst. 1 o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 916 o. z. platí, že neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. Podle § 921 odst. 1 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Podle § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 10. Soud dopěl k závěru, že žalovaného stíhá vyživovací povinnost vůči žalobci jako jeho synovi podle § 910 odst. 1 o. z., neboť žalobce se soustavně připravuje na své budoucí povolání, a není proto schopen sám se živit (§ 911 o. z.). Případné menší příjmy žalobce z brigád na existenci povinnosti žalovaného přispívat na výživu žalobce nemají žádný vliv. Jelikož se žalovaný soudního řízení neúčastnil a neprokázal své příjmy, majetkové a rodinné poměry, soud vyšel ze zákonné fikce, že jeho průměrný měsíční příjem činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce (§ 916 o. z.). Podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, činilo životní minimum jednotlivce do [datum] částku 3 410 Kč měsíčně a od [datum] činí částku 3 860 Kč měsíčně. Měsíční příjem žalovaného tak v období od [datum] do [datum] činil částku 85 250 Kč a v období od [datum] částku 96 500 Kč. Žalobce požadoval výživné v částce 3 000 Kč měsíčně, kterou soud ve sporném řízení není oprávněn překročit. Je přitom zřejmé, že právě uvedené příjmy žalovaného a odůvodněné potřeby žalobce (s ohledem na jeho věk, studium a mimořádné výdaje – autoškola), které jsou dosud hrazeny výhradně matkou, odůvodňují přiznání požadované částky výživného v plné výši. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost přispívat na výživu žalobce částkou 3 000 Kč měsíčně. Současně soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit žalobci dlužné výživné za období od [datum] do [datum] v celkové výši 93 000 Kč, a to v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvody. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a měl by proto právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož se však žalobce práva na náhradu nákladů řízení vzdal, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.