20 C 63/2021-74 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 748 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že v žalované nepodepsaném dokumentu označeném jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] je žalobkyně označena jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná a identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, telefonním kontaktem a e-mailovou adresou. Dokument smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] obsahuje žádost úvěrované o poskytnutí částky 3 000 Kč, závazek úvěrované tuto částku splatit do 28 dnů, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 092 Kč. Žalobkyně se v uvedeném dokumentu zavázala poskytnout úvěrované úvěr převodem na bankovní účet úvěrované. Úvěrovaná se dále zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Podle dokumentu byla úvěrovaná povinna uhradit na účet žalobkyně ověřovací poplatek ve výši 1 Kč a úvěrová smlouva měla být uzavřena vyplněním hesla získaného klientem při registraci na internetových stránkách žalobkyně www.orangefinance.cz a stisknutím políčka s označením,,odeslat žádost“. Podle potvrzení o platbě byla dne [datum] částka 3 000 Kč zaslána z účtu žalobkyně na účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně dále předložila k důkazu fotografie identifikační karty Bulharské republiky. Žalobkyně dále předložila dokument„ EUCB REQUEST: 2020 [číslo] 10:45:06“, který obsahuje údaje o žalované a informace o půjčkách. Dokument„ REPI Credit Report +“ obsahuje údaj o tom, že ohledně žalované nebyly nalezeny negativní informace a že má převážně pozitivní platební historii. Žalobkyně dále předložila kopie výplatních pásek žalované, přičemž z nich vyplývá, že za období červenec 2019 měla mzdu 17 132 Kč, za období srpen 2019 měla mzdu ve výši 18 128 Kč, za období říjen 2019 měla mzdu 16 869 Kč. Z těchto výplatních pásek není zřejmé, kdo byl zaměstnavatelem žalované. Žalobkyně dále předložila výpisy z účtu žalované za srpen až prosinec 2019. Z nich vyplývá, že žalovaná pobírala v daném období mzdu, ale také to, že žalovaná byla každý uvedený měsíc v záporném zůstatku. Žalovaná obdržela dne [datum] mzdu ve výši 18 128 Kč a dne [datum] mzdu 16 869 Kč od protiúčtu s názvem„ [jméno] [příjmení] [jméno]“ Žalobkyně rovněž předložila seznam emailů a SMS zpráv, které zaslala žalované. [právnická osoba] byla žalovaná majitelkou účtu č. [bankovní účet] také v období únoru 2020, přičemž na tento účet dne [datum] přišla částka 3 000 Kč (s popisem:„ Úvěr dle smlouvy [číslo] SOScredit.cz“). 4. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná získala majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž možné učinit závěr, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají ze„ smlouvy o úvěru [číslo]“ ze dne [datum]. Tento dokument neobsahuje podpis žalované, není na něm ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi žalobkyní a žalovanou ohledně práv a povinností v něm obsažených. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu byl podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a především připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru ve znění listiny předložené žalobkyní. Soud rovněž podotýká, že ani akceptace smluvních podmínek zasláním tzv. ověřovací platby či v některých případech podpisového SMS kódu na účet úvěrujícího bez výše uvedené identifikace osoby žalované či zaslání naskenovaného průkazu totožnosti nesplňuje požadavek právní jistoty ohledně jednající osoby a především nezměnitelnosti textu smlouvy. Postup vytvořený žalobkyní k uzavření výše uvedených smluv totiž připouští možnost, aby za žalovanou právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (ověřovací platba, e-mailové zprávy, registrace na internetových stránkách, podpisový SMS kód, zaslání naskenovaného průkazu totožnosti) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalované a jí skutečně projevené vůle. Stejně tak lze dodatečně upravit text a prohlásit, že ho podepsala v takové podobě žalovaná. 5. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 3 000 Kč, a tvrdila, že žalovaná na tento dluh neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně ji plnila bez platného závazku a ve smyslu ustanovení § [číslo] věty první ve spojení s § 1880 odst. 1 o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalované plnila. Žalovaná na tento dluh neuhradila ničeho, tento její dluh trvá, a proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. V souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. žalobkyni přiznal rovněž úrok z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobkyně sice tvrdila, že zaslala žalované výzvu k plnění, ale tuto skutečnost nijak neprokázala. Žalovaná tak byla požádána o vrácení bezdůvodného obohacení až doručením žaloby soudem dne [datum], přičemž následujíc den mohla svůj dluh splnit, a tudíž je v prodlení až ode dne [datum] Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť pro odlišný postup neshledal důvod. 6. Vzhledem k výše uvedenému tak soud zamítl žalobu ohledně částky 1 748 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokuta) s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 181,15 Kč a ohledně úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně zákonného úroku z prodlení) částky 6 793 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 4 054,24 Kč, tj. z 59 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 2 738,76 Kč tj. ze 41 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalované o 18 procentních bodů, a tudíž má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 18 % Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1. ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ AT“) ve výši 200 Kč za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby), celkem tedy 400 Kč. Soud aplikoval § 14b AT, neboť je mu z úřední činnosti známo (např. sp. zn. 11 C 342/2020, 24 C 330/2020, 4 C 283/2020), že žalobkyně vůči jiným svým klientům uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu její zástupkyně za úkon spočívající ve zpracování předžalobní výzvy, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by tato výzva byla žalované odeslána. Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 AT ve výši 200 Kč (za 2 úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 občanského soudního řádu ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 126 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy 1 126 Kč. Žalobkyni ovšem náleží pouze poměrná část ve výši 203 Kč (18 % z celku). Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvod. 8. Soud d