21 C 2/2021-26 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 3 539 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne [datum] žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa. Žalovaný odebranou elektřinu vyúčtovanou žalobkyní fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 3 359 Kč splatnou dne 28. 11. 2019 neuhradil. Přes výzvu žalobkyně žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 o.s.ř. na adresu trvalého pobytu. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Na základě obsahu spisu učinil soud dále uvedený závěr o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel s žalobkyní Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které mu byla dodávána elektřina do sjednaného odběrného místa. Žalovaný neuhradil cenu za dodávky elektřiny za období od 18. 10. 2018 do 30. 10. 2019, které byly vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne [datum] ve výši 3 539 Kč, splatnou dne 28. 11. 2019. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 4. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 5. Dle ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud posoudil vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu shora uvedeného ustanovení. Otázky smlouvou ani shora uvedeným zákonem neupravené pak soud řešil podle o.z. Žalobkyně splnila svůj závazek dodávat žalovanému do odběrného místa elektřinu. Žalovaný porušil závazek hradit kupní cenu vyplývající ze smlouvy a dostal se následující den po splatnosti faktury do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. Žalovaný neprokázal, že za spotřebovanou elektřinu zaplatil vyúčtovanou částku, proto bylo vyhověno návrhu žalobkyně v plném rozsahu. Žalobkyni dále náleží úrok z prodlení ve výši dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti faktury. S ohledem na shora uvedené bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro jinou lhůtu nebyly shledány důvody. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni přiznal jejich plnou náhradu. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ AT“) Soud přistoupil k aplikaci ust. § 14b za situace, kdy se jedná o tzv.„ formulářovou žalobu“, tj. žalobu opakovaně podávanou ve skutkově a právně totožných situacích, které se od sebe navzájem liší pouze výší žalovaných částek a osobou žalovaného. Žalobkyně u tohoto soudu uplatnila obdobné žaloby např. ve věcech sp. zn. 21C 228/2015, 21C 227/2015, 21C 201/2015 atd. Odměna tak činí 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, sepsání žaloby). Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 AT ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o.s.ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 189 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy 1 489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako zástupce žalobkyně.