21 C 4/2021-22 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit jí částku 353 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne [datum] provedla převoz žalovaného do [anonymizováno] záchytné stanice [obec] za asistence policistů, při níž bylo najeto služebním vozidlem 61 km. Žalobkyni v souvislosti s dopravou žalovaného služebním vozidlem vznikly náklady ve výši 353 Kč. V souladu se zákonem je tyto náklady povinen uhradit žalovaný. Ten však přes výzvu žalobkyně na dlužnou částku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 o.s.ř. na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl za splnění zákonných podmínek bez nařízení jednání (§ 115a, 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Na základě obsahu spisu učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl za účasti dvou policistů převezen služebním vozidlem [anonymizováno] [registrační značka] dne [datum] do protialkoholní záchytné stanice z [obec] do [obec], přičemž bylo služebním vozidlem najeto 61 km. V protialkoholní záchytné stanici bylo u žalovaného zjištěno 2,35 promile alkoholu. Za převoz ze dne [datum] byla vyčíslena a prokázána náhrada za použití služebního vozidla částkou 353 Kč, při ujetých 61 km, sazbě náhrady 4,10 Kč za 1 km jízdy, ceně za 1 litr pohonných hmot 33,10 Kč dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. K úhradě byl vyzván žalovaný dopisem ze dne 20. 2. 2020. 4. Podle § 17 odst. 4 věta první zákona č. 379/2005 Sb., dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Žalobkyně prokázala, že žalovaného dne [datum] dopravila do záchytné stanice a že u žalovaného byla zjištěna přítomnost alkoholu. V takovém případě vznikla žalovanému povinnost uhradit náklady žalobkyně na provedenou dopravu. Vyúčtování nákladů na dopravu provedené žalobkyní je v souladu s předpisy o náhradách. Jelikož žalovaný neprokázal, že by svůj dluh uhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas neuhradil, vedle povinnosti zaplatit dlužnou částku mu tak vznikla rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení, a to v souladu s ust. § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. Soud proto vyhověl žalobě i ohledně příslušenství. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. tvořeny paušální náhradou hotových výdajů za dva úkony po 100 Kč (sepsání žaloby a sepsání předžalobní výzvy podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), tj. celkem 200 Kč. 7. O povinnosti zaplacení soudního poplatku rozhodl soud podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění. Žalobkyně, která je osvobozena od placení soudního poplatku, byla ve věci plně úspěšná, žalovaný tak má povinnost uhradit soudní poplatek. Soudní poplatek byl stanoven podle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků ve výši 1 000 Kč.