24 C 240/2021-23 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 29 354,12 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba], a.s., [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaný vyčerpal z úvěrového rámce ke dni [datum] částku 182 309,30 Kč Smluvní strany si ve smlouvě ujednaly, že žalovaný bude úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 500 Kč splatnými vždy k 10. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. V průběhu splácení byl žalovaný informován o posunutí data splatnosti měsíčních splátek na každý 17. den v měsíci počínaje měsícem září 2014. Dne [datum] došlo k přeměně právní předchůdkyně žalobkyně přeshraniční fúzí a k jejímu sloučení s mateřskou společností, tudíž jejím procesním nástupcem se stala žalobkyně. Žalovaný řádně úvěr nesplácel, proto mu žalobkyně naúčtovala smluvní pokutu, jejíž výše do 30. 11. 2016 činila 8 % z každé částky, s jejíž úhradou byl žalovaný v prodlení více než 30 dnů, a od 1. 12. 2016 činila 0,1 % denně ze splátky v prodlení. Žalobkyně bezúspěšně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu a poté dopisem ze dne 24. 9. 2020 od úvěrové smlouvy odstoupila. Toto odstoupení nabylo účinnosti dne 31. 10. 2020 a dluh žalovaného k tomuto dni činil 29 354,12 Kč a zahrnoval dlužnou jistinu ve výši 25 282,23 Kč, úroky ve výši 3 002,39 Kč, náhradu nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu za prodlení ve výši 469,50 Kč Ani přes zaslání předžalobní výzvy ze dne 2. 11. 2020 žalovaný svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že ke dni účinnosti přeshraniční fúze, tj. k [datum], přešel na žalobkyni coby nástupnickou společnost veškerý majetek, dluhy a práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů právní předchůdkyně žalobkyně coby zanikající společnosti. 4. Z žádosti/smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru a vydání úvěrové karty [příjmení] ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěrového rámce ve výši 20 000 Kč. V žádosti se žalovaný zavázal splácet čerpaný úvěr a příslušné náklady v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky se splatností vždy každý 10. den v měsíci. Dále požádal o základní měsíční úrokovou sazbu 1,98 % a měsíční poplatek za správu a vedení úvěrového účtu ve výši 25 Kč. Z ustanovení IV.3. Všeobecných podmínek spotřebitelského úvěru, které jsou nedílnou součástí žádosti/smlouvy, soud zjistil, že není-li poskytnutý úvěr splácen řádně a včas, je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat od žalovaného zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 % z každé splátky, s jejíž i částečnou úhradou se dostal do prodlení více než 30 dnů. Pokuta je splatná ihned poté, kdy žalovaný obdrží písemnou výzvu k její úhradě. Nesplacená jistina je dále úročena dle platné úrokové sazby. Ze sazebníku pro úvěry platného od [datum] soud zjistil, že smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné splátky činí 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku činí 600 Kč. 5. Z přehledu úvěrového účtu [číslo] soud zjistil průběh čerpání i splácení úvěru. První čerpání peněžních prostředků bylo provedeno dne [datum]. Ke dni 18. 9. 2020 činila dlužná částka celkem 29 354,12 Kč, z toho úroky činily 3 002,39 Kč, poplatky 600 Kč a smluvní pokuta 469,50 Kč. Z upomínky ze dne 18. 8. 2020 se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě neuhrazených splátek úvěru. Z přípisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 24. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a úvěr ke dni 31. 10. 2020 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 29 355 Kč. Z výzvy k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu [číslo] ze dne 2. 11. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 29 354,12 Kč. 6. Z předložených listin má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu, na jejímž základě mu poskytla úvěrový rámec, z nějž žalovaný čerpal finanční prostředky. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách spolu s úrokem, poplatkem za správu a vedení úvěrového účtu a pojistným. Následně došlo k přeměně právní předchůdkyně žalobkyně přeshraniční fúzí a k jejímu sloučení se žalobkyní. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto žalobkyně naúčtovala žalovanému v souladu se smlouvou a sazebníkem smluvní pokutu a náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku a po upozornění žalovaného od úvěrové smlouvy odstoupila a neuhrazenou část úvěru ke dni 31. 10. 2020 zesplatnila. Žalovaný byl řádně vyzván k úhradě dluhů před podáním žaloby. 7. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se řídí právní poměry, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 8. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se částí třetí obchodního zákoníku mimo jiné řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obchodního zákoníku lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 502 odst. 1 obchodního zákoníku je dlužník povinen od doby poskytnutí peněžních prostředků platit z nich úroky ve sjednané výši. Podle ustanovení § 365 obchodního zákoníku je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku platí, že je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 9. Podle ustanovení § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru s tím, že práva a povinnosti plynoucí z této smlouvy platně přešly v důsledku fúze na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně dostála svému závazku poskytnout žalovanému peněžní prostředky a v souladu se smlouvou jí vznikl nárok na úhradu úroků a v důsledku prodlení žalovaného i na zaplacení nákladů spojených s vymáháním splatného závazku a smluvní pokuty. Žalovaný nesplatil úvěr ani poté, co byl žalobkyní vyzván k jeho úhradě, následně informován o zesplatnění úvěru a znovu vyzván k vrácení celé částky úvěru. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že splnil svoji povinnost poskytnuté prostředky vrátit spolu s příslušenstvím, a rovněž nerozporoval tvrzení žalobkyně, že od září 2014 došlo ke změně splatnosti splátek úvěru z 10. na 17. den v měsíci. Soud proto uzavírá, že žaloba je důvodná a žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 354,12 Kč. Soud žalobě vyhověl i v rozsahu žalobkyní požadovaných úroků z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny, nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty, neboť žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, a to od 1. 11. 2020, tj. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsud