11 C 135/2022-85 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 164 876,16 Kč s příslušenstvím. V podrobnostech žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) dne [datum] smlouvu o úvěru a dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru. V obou případech žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy posoudila schopnost žalované splácet daný úvěr, když vycházela z informací získaných od žalované, ale i nahlížením do veřejných databází za použití vlastních statistických systémů. Vyhodnocením získaných informací předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná byla v obou případech schopná úvěr řádně splácet. 2. Pokud jde o smlouvu o úvěru ze dne [datum], žalobkyně tvrdila, že na jejím základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 153 829 Kč. Tento úvěr byla žalovaná povinna splácet v 59 měsíčních splátkách po 3 743 Kč (s poslední splátkou ve výši 3 497 Kč) splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem [datum] nejpozději do [datum]. Spolu s úvěrem byla žalovaná povinna hradit úrok ve výši 15,40 % p. a. a poplatky za poskytnutí úvěru, když tyto platby dle dohody stran přirůstaly k jistině úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že dne [datum] předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela dodatek ke smlouvě o úvěru, na základě níž došlo ke snížení měsíčních splátek na částku 2 653 Kč. Dle žalobkyně však žalovaná porušila své povinnosti, když splátky nehradila řádně. Předchůdkyně žalobkyně proto s účinností ke dni [datum] zesplatnila celý neuhrazený dluh, který představovala neuhrazená jistina ve výši 137 635,76 Kč. Obdobná tvrzení se vztahují i na smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že tato smlouva byla uzavřena v elektronické formě a na jejím základě bylo žalované umožněno, aby čerpala peněžní prostředky opakovaně až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Žalovaná byla povinna vyčerpaný úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 1 500 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci. Kromě toho byla žalovaná povinna hradit úrok ve výši 16,90 % p.a. a poplatek za každé čerpání úvěru ve výši 50 Kč, příp. další poplatky. Žalobkyně tvrdila, že ani v tomto případě žalovaná nehradila splátky řádně, předchůdkyně žalobkyně proto celý neuhrazený dluh zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaná dluží jistinu v neuhrazené výši 27 240,40 Kč. Pohledávky za žalovanou z obou smluv byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Po postoupení žalovaná nic neuhradila, proto žalobkyně požaduje kromě dlužných jistin úvěrů také úroky z úvěrů ve výši 8,25 % p. a. ode dne následujícího po zesplatnění daného úvěru a úroky z prodlení od [datum]. 3. Jelikož žalovaná je státním občanem Bulharské republiky, zabýval se soud nejprve svou příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 17 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, může smluvní partner spotřebitele v případě sporů ze spotřebitelských smluv podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Spotřebitelem je v tomto sporu žalovaná a ta má podle výpisu z registru obyvatel bydliště v České republice na adrese [adresa žalované]. Soudem příslušným k rozhodnutí věci je tak český soud, a to Okresní soud v Jihlavě podle ustanovení § 84 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 85 odst. 1 o. s. ř. Dle ustanovení čl. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, je primárním kritériem pro určení rozhodného práva jeho volba. Pokud k volbě práva nedošlo, je dle čl. 6 tohoto nařízení pro spotřebitelské smlouvy uzavřené fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen„ spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen„ obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud a) obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo b) se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti. Rozhodným právem, a to procesním i hmotným, je zde tedy právo české. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 5. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru. Z písemného znění této smlouvy předložené k důkazu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 153 829 Kč za účelem konsolidace jiného finančního závazku žalované blíže specifikovaného ve smlouvě. Výpis z účtu žalované prokazuje, že tyto peněžní prostředky žalovaná skutečně vyčerpala, resp. dne [datum] vyčerpala 120 000 Kč a dne [datum] pak 33 829 Kč. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaná byla povinna poskytnuté prostředky splácet v 59 měsíčních splátkách po 3 743 Kč (s poslední splátkou ve výši 3 497 Kč) splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje dnem [datum] nejpozději do [datum]. V čl. 1 a čl. 4 smlouvy byla ujednaná úroková sazba ve výši 15,40 % ročně. Podle čl. 3 smlouvy se úroky budou připisovat k jistině a stanou se její součástí, splatné budou tedy společně se splátkami jistiny úvěru. Podle čl. 4 smlouvy byla žalovaná dále povinna uhradit poplatek za vyřízení úvěru ve výši 1 538 Kč, který byl splatný v den uzavření smlouvy. Z výpisu z účtu vyplývá, že tento poplatek byl skutečně ke dni uzavření smlouvy uhrazen. Soudu byl předložen také Dodatek ke smlouvě o úvěru, který byl mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřen ke dni [datum]. Podle tohoto dodatku byla žalovaná povinna s účinností od dubna 2019 hradit měsíční splátky úvěru ve výši 2 653 Kč a poslední splátku ve výši 1 320,20 Kč splatnou dne [datum]. Výpis z účtu dále osvědčuje, že žalovaná nehradila splátky řádně, jak tvrdila žalobkyně. Z toho důvodu předchůdkyně žalobkyně v souladu s čl. 8 smlouvy zesplatnila celý neuhrazený dluh ke dni [datum] (jak soud zjistil z dopisu z téhož dne). Výpis z účtu dokládá, že dluh žalované představuje neuhrazená jistina ve výši 137 635,76 Kč. 6. Z dalších listinných důkazů – smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum], detailu zadané operace a popisu elektronické transakce má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu výše uvedeného dne uzavřeli další smlouvu o úvěru, a to elektronickým způsobem. Zejména z detailu zadané operace vyplývá, že nastavení parametrů smlouvy a její uzavření probíhalo přes internetovou aplikaci předchůdkyně žalobkyně [jméno], samotná smlouva, resp. poznámka, že oběma stranami byla podepsána elektronickým podpisem, je indicií, že smlouva byla sjednávána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované možnost čerpat peněžní prostředky opakovaně až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Výpis z účtu žalované k tomuto úvěru prokazuje, že žalovaná skutečně čerpala peněžní prostředky postupně, k prvnímu čerpání došlo [datum]. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaná byla povinna vyčerpané prostředky splácet v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tedy ve výši 1 500 Kč vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém bude smlouva uzavřena. V čl. 1 a čl. 4 smlouvy byla ujednaná úroková sazba ve výši 16,90 % ročně. Podle čl. 4 smlouvy byla žalovaná dále povinna hradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 50 Kč za každé čerpání úvěru, a to nejpozději v den bezprostředně následující po dni každého příslušného čerpání, a dále cena za pojištění podle čl. 6 smlouvy. Výpis z účtu osvědčuje, že ani v tomto případě žalovaná nehradila splátky řádně. Předchůdkyně žalobkyně proto v souladu s čl. 7 smlouvy zesplatnila celý neuhrazený dluh ke dni [datum] (jak soud zjistil z dopisu z téhož dne). Výpis z účtu dokládá, že dluh žalované představuje neuhrazená jistina ve výši 27 240,40 Kč. 7. Z dopisů ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky z obou výše uvedených smluv na žalobkyni. Skutečnost, že skutečně došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni, má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], její přílohy - seznamu pohledávek a potv