11 C 228/2022-29 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 11 832 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že k němu došlo prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, na nichž žalovaný vyplnil požadované údaje a po provedeném schvalovacím procesu byl na žalovaným uvedené telefonní číslo zaslán podpisový SMS kód. Zadáním tohoto kódu byla smlouva podepsána. Žalovaný současně za účelem potvrzení své identity a autentičnosti uvedeného bankovního účtu uhradil 1 Kč ze svého účtu na bankovní účet žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že následně byly žalovanému na jeho účet dne [datum] zaslány peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byl žalovaný povinen vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně a poplatkem za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný využil možnosti prodloužit splatnost úvěru vždy o 30 dnů provedením dvou plateb dne [datum] a [datum] po 1 Kč (tzv. korunový odklad) a dvou plateb dne [datum] a [datum] po 1 490 Kč (tzv. desetiprocentní odklad); splatnost úvěru byla tedy nově stanovena na [datum]. Dle žalobkyně žalovaný uhradil pouze výše uvedené platby za prodloužení splatnosti úvěru, tyto úhrady pak byly poměrně započteny na jednotlivé položky pohledávky. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný další platby na úvěr neprovedl, dostal se do prodlení a žalobkyně ho vyzvala k úhradě účelně vynaložených nákladů za tři měsíce prodlení po 100 Kč a k úhradě smluvní pokuty ve výši 285 Kč vypočtené jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani poté svůj dluh neuhradil, žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 9 488 Kč (po započtení částečné úhrady), poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku v celkové výši 495 Kč, poplatku za SMS servis v celkové výši 245 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem v celkové výši 490 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 285 Kč. 2. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy zjišťovala poměry žalovaného podle údajů uvedených žalovaným a nahlédnutím do veřejných registrů a databází evidujících platební morálku a závazky žalovaného. Zjištěné údaje žalobkyně podrobila vnitřnímu systému hodnocení a vyhodnotila žalovaného jako úvěruschopného, tzn. schopného řádně uhradit předmětný úvěr. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci spolu uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu. Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu je zřejmé, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky žalobkyně, jak tvrdila žalobkyně, neboť tento postup výslovně připouští smlouva a dále upřesňuje formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jehož prostřednictvím byly žalovanému zprostředkovány veškeré smluvní podmínky. Konečně i způsob podpisu smlouvy naznačuje, že smlouva byla uzavřena elektronicky, neboť namísto podpisu žalovaného je na smlouvě uveden specifický kód, IP adresa zařízení, na kterém byla smlouva podepsána a datum a čas podpisu smlouvy. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho blíže specifikovaný bankovní účet peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Opis výpisu proplacení smlouvy osvědčuje, že k této výplatě skutečně došlo dne [datum]. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaný se zavázal kromě poskytnuté částky uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč nejpozději do [datum]. Ve smlouvě byly ujednány další doplňkové služby, za které byl žalovaný povinen uhradit následující poplatky - poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč jednorázově, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, poplatek za korunový odklad splatnosti úvěru ve výši 990 Kč a poplatek za desetiprocentní odklad ve výši 1 490 Kč Součástí smlouvy je Sazebník poplatků, z něhož vyplývá výše jednotlivých poplatků za doplňkové služby i výše sankčních poplatků, jako je náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokuta ve výši 3 % z dlužné jistiny, pokud žalovaný bude v prodlení s úhradou úvěru déle než 29 dní. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že žalovaný celkem čtyřikrát aktivně prodloužil splatnost úvěru, tím se splatnost prodloužila do [datum]; nicméně i přesto žalovaný ve lhůtě úvěr řádně neuhradil. Z výpisu dále vyplývá, že žalovaný uhradil celkem 2 982 Kč, a to na poplatcích za prodloužení splatnosti úvěru. Tato částka byla započtena tak, že na jistině úvěru zbýval dluh 9 488 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 330 Kč, na poplatku za expres výplatu 199 Kč, na poplatku za bezpečnou splátku pak celkem 495 Kč, na poplatku za SMS servis celkem 245 Kč a na poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem celkem 490 Kč. Žalovanému byly dále předepsány k úhradě náklady vymáhání ve výši 300 Kč a smluvní pokuta ve výši 285 Kč. K úhradě tohoto dluhu ve výši 11 832 Kč byl žalovaný dodatečně vyzván, jak vyplývá z předžalobní výzvy ze dne [datum]. Výzvou byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 30 dnů od sepsání výzvy; podací arch osvědčuje, že výzva byla žalovanému odeslána [datum]. 5. K prokázání tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy řádně ověřena, žalobkyně předložila kopie ze svého vnitřního systému obsahující údaje o majetkových poměrech žalovaného a výsledky lustrace ve veřejných databázích. Současně byla soudu předložena kopie občanského průkazu žalovaného osvědčující jeho totožnost. Z kopie zobrazující údaje uvedené žalovaným o svých poměrech vyplývá, že ke dni uzavření smlouvy žil žalovaný sám, měl jedno dítě, jeho příjem ze zaměstnání činil 52 000 Kč měsíčně a měsíční výdaje jeho domácnosti představovaly 32 000 Kč. K tomu byl žalovaný povinen hradit jiné splátky úvěrů ve výši 15 000 Kč měsíčně. Z dalších kopií systému žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, evidence exekucí a systému SOLUSevidujícím závazky po splatnosti. Z výstupů z těchto databází vyplývá, že žalovaný neměl žádné závazky po splatnosti, jeho platební morálka byla na dobré úrovni. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude s