111 C 30/2021-62 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 43 020,76 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 1. 10. 2020. Žalobkyně uvedla, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč. Žalovaný pak byl povinen tyto prostředky vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 59,93 % p.a. v 36 měsíčních splátkách po 1 872 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2020. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně, uhradil pouze částku 5 616 Kč dne 15. 1. 2021 a částku 3 744 Kč dne 16. 4. 2021. Z důvodu prodlení žalovaného po něm žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 996 Kč (smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku, s níž je žalovaný v prodlení o délce 30 dnů, přičemž dle žalobkyně byl žalovaný v takovém prodlení s úhradou splátky č. 1, 4, 6 a 7) a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 200 Kč, když za každou splátku, s níž byl žalovaný v prodlení o délce 15 dnů, žalobkyně požadovala náhradu nákladů ve výši 200 Kč a podle ní byl žalovaný takto v prodlení se splátkou č. 1, 2, 4, 5, 6 a 7. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný i přes upomínky dlužné splátky neuhradil, žalobkyně proto ke dni 21. 6. 2021 zesplatnila celý úvěr. Žalovaný tak byl povinen uhradit žalobkyni na „nové“ jistině úvěru tvořené neuhrazenou jistinou a přirostlými úroky ke dni zesplatnění částku 33 523,80 Kč. Po zesplatnění úvěru již žalovaný dle žalobkyně neprovedl žádnou platbu, žalobkyně proto požadovala také smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné „nové“ jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou od 23. 6. 2021 do zaplacení. Žalobkyně ke dni podání žaloby 29. 12. 2021 eviduje za žalovaným následující dluh – neuhrazenou novou jistinu úvěru ve výši 33 523,80 Kč, smluvní pokutu do zesplatnění ve výši 1 996 Kč, náhradu nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 200 Kč, smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 6 307,76 Kč (kterou žalobkyně požaduje do data podání žaloby) a úrok za poskytnutí úvěru v nominální roční úrokové sazbě 59,93 % p.a. z dlužné původní jistiny úvěru 29 210,51 Kč od 23. 6. 2021 do zaplacení.2. Žalobkyně doplnila, že předmětná smlouva byla sjednána v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky žalobkyně. Žalovaný nejprve zadal své osobní a kontaktní údaje, včetně emailové adresy, a provedl ověřovací platbu ze svého účtu na účet žalobkyně. Žalobkyně poté ověřila úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do veřejných registrů a ověřením údajů uvedených žalovaným (zejména jeho příjmů). Po vyhodnocení žalovaného jako úvěruschopného poskytla žalovanému návrh smlouvy, který žalovaný přijal a podepsal specificky vygenerovaným SMS kódem. Žalobkyně uvedla, že znění smlouvy včetně další dokumentace bylo žalovanému zasláno na jeho emailovou adresu a bylo uloženo v jeho klientské sekci na internetové stránce žalobkyně.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodnul pouze za přítomnosti žalobkyně, přičemž při rozhodování vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise.4. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci spolu uzavřeli dne 1. 10. 2020 v elektronické podobě smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Ačkoliv soudu bylo předloženo písemné vyhotovení této smlouvy, které obsahuje pouze podpis žalobkyně (namísto podpisu žalovaného je uveden jen číselný kód), soud nemá pochyb o tom, že účastníci tuto smlouvu uzavřeli. Způsob, jakým byla smlouva žalovaným podepsána, prokazuje skutková tvrzení žalobkyně o elektronickém způsobu sjednávání smlouvy. Tuto skutečnost potvrzuje i oznámení o schválení úvěru, jímž žalobkyně přijala návrh smlouvy učiněný žalovaným, resp. návrh smlouvy, který žalovanému na své internetové stránce nabídla, a žalovaný s ním souhlasil. Rovněž dokument označený jako informace pro klienta dává indicii, že předmětná smlouva byla uzavřena elektronicky, neboť právě takový způsob komunikace se předpokládal. Dalšími důkazy o elektronickém uzavření smlouvy jsou předložená potvrzení o potvrzení emailu a mobilního telefonu žalovaným, včetně potvrzení o emailové komunikaci a SMS potvrzení o vyplacení předmětu smlouvy. V souladu s těmito informacemi pak byly veškeré zmíněné dokumenty, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a splátkového kalendáře, který byl součástí oznámení o schválení úvěru, poskytnuty na emailovou adresu žalovaného uvedenou v návrhu smlouvy a byly uloženy v klientské zóně na internetové adrese žalobkyně www.razdvapujcka.cz (o tom svědčí potvrzení o umístění dokumentů do klientské zóny). Ze smlouvy, předsmluvního formuláře a oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 31 000 Kč a žalovaný byl povinen úvěr vrátit spolu s nominální zápůjční úrokovou sazbou 59,93 % p.a., celkem tedy 67 392 Kč v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 872 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíc počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Doklad o vyplacení úvěru osvědčuje, že žalobkyně skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč, a to dne 1. 10. 2020 výplatou na bankovní účet žalovaného. Výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu pak dokládá oprávnění žalobkyně poskytovat spotřebitelské úvěry.5. Z výzvy ze dne 18. 12. 2020, 22. 3. 2021, 18. 5. 2021 a 17. 6. 2021 ve spojení s kartou klienta soud zjistil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, a to již od první splátky splatné dne 17. 11. 2020. K úhradě opožděných splátek byl žalovaný upomínán až do 8. splátky splatné dne 17. 6. 2021. Žalovaný byl zmíněnými upomínkami vyzýván také k náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s jeho prodlením a k úhradě smluvní pokuty. Na tyto položky vzniklo žalobkyni právo v souladu s čl. 6.1 a 6.2 smlouvy. Podle čl. 6.1 žalobkyni náleží smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejímž zaplacením je žalovaný v prodlení o délce 30 dnů. Podle čl. 6.2 smlouvy pak žalobkyně může požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, s jejíž úhradou je žalovaný v prodlení o délce 15 dnů. Článek 6 smlouvy pak v dalších bodech upravuje další sankce za prodlení žalovaného s úhradou splátek. Podle čl. 6.3 dojde automaticky k zesplatnění úvěru, pokud je žalovaný v prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, přičemž původní jistině přirůstají veškeré úroky za poskytnutí úvěru. V čl. 6.5 bylo také ujednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den jeho zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Výše uvedenými výzvami byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění úvěru v případě neuhrazení dluhu. Vzhledem k přetrvávajícímu prodlení žalovaného žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne 21. 6. 2021 s účinností k témuž dni a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Opětovně byl žalovaný vyzván k plnění předžalobní upomínkou ze dne 6. 12. 2021, a to v náhradní lhůtě do 15 dnů od odeslání upomínky (podle podacího archu byla odeslána žalovanému dne 6. 12. 2021). Z předžalobní upomnky, oznámení o zesplatnění úvěru a karty klienta soud zjistil, že žalovaný na poskytnuté peněžní prostředky uhradil pouze 9 360 Kč a na jistině mu k úhradě zbývá částka 33 523,80 Kč. Žalovaný se současně povinen uhradit smluvní pokutu do zesplatnění v souladu s čl. 6.1 smlouvy ve výši 1 996 Kč, náhradu nákladů ve výši 1 200 Kč, smluvní pokutu po zesplatnění v souladu s čl. 6.5 smlouvy ve výši 33 523,80 Kč a úrok za poskytnutí úvěru.6. K prokázání tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně ověřena, žalobkyně předložila fotokopii občanského průkazu žalovaného, jímž je prokázána jeho totožnost, a dále výpisy ze systému NRKI a SOLUS, které osvědčují dobrou platební morálku žalovaného a skutečnost, že ke dni uzavírání smlouvy neměl žádné závazky, které by neplnil. Žalobkyně současně předložila výpis z účtu žalovaného za září 2020, který prokazuje příjem žalovaného ve výši kolem 31 000 Kč (ve spojení s kartou klienta pak soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u zaměstnavatele , právnická osoba, ) a zůstatek, který je i po úhradě nutných výdajů dostatečný pro úhradu splátek 1 872 Kč měsíčně.7. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotř