12 C 66/2022-29 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 4 706,33 Kč příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru. Při podpisu smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal v rámci 14 měsíčních splátek vrátit vedle jistiny úvěru i související příslušenství ve výši 4 296 Kč představující kapitalizovaný úrok, poplatek vyhodnocení úvěru a za poskytnutí úvěru a poplatek za hotovostní inkaso splátek, celkem tedy částku 9 296 Kč nejpozději do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Částečná úhrada byla alokována na jistinu úvěru částkou 1 293,67 Kč a na sjednané příslušenství částkou 1 270,32 Kč. Žalovaný se tedy dle žalobkyně dostal do prodlení s úhradou částky 6 732,01 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Postoupena byla pohledávka ve výši 12 432,65 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno, na svůj dluh však ničeho neuhradil. Žalobkyně se žalobou domáhá úhrady pouze části postoupené pohledávky, a sice nesplacené jistiny ve výši 3 706,33 Kč a jako kapitalizované příslušenství pohledávky požaduje postoupený neuhrazený úrok ve výši 263,17 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 774,25 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru 336,49 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 651,77 Kč a úrok z prodlení 493,50 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně dále po žalovaném požaduje smluvní pokutu v ponížené výši oproti postoupené, a sice ve výši 1 000 Kč. 2. Žalobkyně dále uvedla, že její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila příjmy a výdaje žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr. Předchůdkyně žalobkyně následně z předložených dokumentů ověřila pravdivost uvedených údajů. Porovnáním příjmů a výdajů pak dospěla k závěru, že žalovaný je schopen požadovaný úvěr řádně splácet. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci. 4. Provedeným dokazováním soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Z předložené smlouvy soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti oproti podpisu smlouvy poskytnuta částka 5 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit společně s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 4 296 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkem měl žalovaný uhradit 9 296 Kč. Žalovaný se celkovou částku (kromě poplatku za uzavření smlouvy) zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 664 Kč splatných vždy 21. den v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Ve smlouvě bylo ujednáno právo předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalovaném v případě prodlení s úhradou splátek smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek, v němž je rozepsán systém úhrady jistiny úvěru a sjednaných poplatků a úroku v jednotlivých splátkách. Veškeré smluvené informace byly žalovanému poskytnuty rovněž ve Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z předloženého oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a výzvy před podáním žaloby soud zjistil, že žalovaný svůj závazek neplnil řádně, tzn. že nehradil sjednané splátky řádně. 5. Soud má současně za prokázané, že žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovanému úhradu jeho dluhu. Předchůdkyně žalobkyně postoupila část svého závazku včetně pohledávky za žalovaným žalobkyni. Po postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn právě dopisem ze dne [datum], byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné postoupené částky. Žalovaný však ani poté svůj dluh neuhradil. 6. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně k prokázání svých tvrzení předložila žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru podepsanou žalovaným. Z této žádosti soud zjistil, že žalovaný vylíčil žalobcovu předchůdci své poměry. Příjmy žalovaného byly ověřeny, jeho výdaje nevybočují z obvyklých mezí. Tyto poměry umožňovaly opodstatněný závěr, že žalovaný je schopen úvěr posléze poskytnutý splácet. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 11. Na základě zjištěného skutkového stavu s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením soud posuzoval závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle ustanovení upravujících smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z. Soud vedle obecných ustanovení aplikoval i shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen při poskytování spotřebitelského úvěru s odbornou péčí bez důvodných pochybností posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (k uvedeným závěrům viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018). Z výše uvedeného vyplývá, že úvěr tedy může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem bez důvodných pochybností zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit; jinak je smlouva neplatná. 12. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. V řízení však bylo prokázané, že předc