120 C 6/2022-71 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 56 975 Kč s příslušenstvím z titulu načerpaného nesplaceného spotřebitelského úvěru založeného Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 6. 10. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně předložila k důkazu zejména vlastní Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 6. 10. 2021, o níž uvedla, že byla se žalovaným uzavřena na dálku prostředky elektronické komunikace. 4. Jelikož smlouva neobsahovala podpis žalovaného, doplnila žalobkyně tvrzení o popis konkrétního mechanismu podpisu smlouvy žalovaným. Ten byl takový, že žadateli o úvěr byla na jím uvedený bankovní účet žalobkyní zaslána 1 Kč, přičemž platba byla opatřena variabilním symbolem a žadatel o úvěr měl tento variabilní symbol přepsat do internetového formuláře žalobkyně. Tím žadatel o úvěr podepisuje smlouvu. 5. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti a neztotožnil se s názorem žalobkyně, že by se jednalo o bezpečný způsob identifikace osoby žadatele o úvěr. Soud tedy nemohl s jistotou uzavřít, že se skutečně jednalo o jednání žalovaného, což ve svém důsledku nutně vede k tomu, že soudu nebyla předložena řádně podepsaná smlouva o úvěru. 6. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. 7. Nebylo prokázáno, že by k uzavření úvěrové smlouvy došlo a že se žalovaný zavázal k zaplacení ceny úvěru. 8. Prokázáno naopak bylo, že na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaný, byla bez právního důvodu připsána platba ve výši 42 000 Kč, kterou soud uložil žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. vrátit žalobkyni. 9. K absenci podpisu žalovaného na smlouvě soud dospěl na základě následujícího právního posouzení věci: 10. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 11. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (eIDAS) musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 14. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem, tj. v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 257/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS. 15. V projednávané věci softwarem generovaný kód nesplňuje žádnou z náležitostí elektronického podpisu a to ani prostého elektronického podpisu, když nelze ani dovodit, že by byl či mohl být přiřaditelný ke konkrétní listině ani ke konkrétní osobě. V této souvislosti je totiž nutno poukázat na tu skutečnost, že přístup k ovládání telefonního čísla, tak i bankovního účtu mohla mít i jiná osoba – disponent účtu odlišný od žalovaného. Na rozdíl od bankovního účtu, k elektronickému podpisu nelze zřídit dispoziční právo další osobě. 16. Při žalobkyní prezentovaném způsobu podepisování však vygenerovaný kód mohla třetí osoba dokonce i jen pasivně shlédnout, aniž by vůbec měla zřízeno dispoziční oprávnění. 17. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako Smlouva o úvěru nevyplývá, že k uzavření uvedené žalovaným nepodepsané Smlouva o úvěru skutečně došlo. Naopak, ve věci je prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla, když písemnou smlouvu žalovaný nepodepsal. 18. § 2991 odst. 1 o. z.: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19. § 2991 odst. 2 o. z.: Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Žalovanému tedy bylo uloženo, aby poskytnuté plnění ve výši 42 000 Kč žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení vrátil. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 673,11 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 849 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 975 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 326,34 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 9. 2022 náhrada 663,17 Kč za 54 ujetých km v částce 363,17 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 10. 2022 náhrada 663,17 Kč za 54 ujetých km v částce 363,17 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 726,34 Kč ve výši 4 142,53 Kč. To vše upraveno koeficientem 47,43 %, který je rozdílem úspěšností žalobkyně (73,72 %) a žalovaného (26,28 %).