20 C 28/2022-25 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 566,57 Kč jako nesplaceného kontokorentu ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 25. 9. 2012. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 25. 9. 2012, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, soud zjistil, že žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 5 000 Kč, přičemž částka nebyla na účel vázána. Smluvní strany si sjednaly pevnou úrokovou sazbu úvěru ve výši 18,9 % ročně, přičemž úrok se podle smlouvy počítá ze skutečné výše dosud neuhrazené jistiny úvěru denně. Žalobkyně byla oprávněna připisovat k jistině úvěru úroky z úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a rovněž v případě zesplatnění úvěru. Splatné úroky a ceny se započítávají do sjednané výše úvěru a banka může úroky připsat, i když tak vznikne nepovolený debetní zůstatek na účtu. Žalovaný se zavázal splatit vyčerpanou část do jednoho roku od jejího čerpání. V případě porušení podmínek smlouvy žalovaným byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném splacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, mimo jiné pokud nezaplatí žalovaný dluh v prodlení. Součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. 4. Z dokumentu„ aktuální stav úvěru“ soud zjistil, že žalovaný vyčerpal celkem částku 8 440,97 Kč. Z„ přehledu úroků“ soud zjistil způsob předepisování úroků. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021 soud zjistil vznik a výši přečerpání účtu. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 15. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 197 Kč. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 5. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 362 Kč. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby a dodejky ze dne 19. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 9 368,96 Kč nejpozději do 3. 11. 2021. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy ze dne 10. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 309 Kč nejpozději do 28. 2. 2021. Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 3. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 8 566,57 Kč. Z výpisu z knih [právnická osoba] soud zjistil, že úvěr ke dni 1. 3. 2021 činil 8 566,57 Kč. 5. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Žalobkyně prokázala, že řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když jako věřitel v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši. Žalovaný však neprokázal, že by své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil a poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas vrátil, a to ani přes výzvy žalobkyně. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 8 566,57 Kč se smluvním úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 8 440,97 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení a dále uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, na který vzniklo žalobkyni právo dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 8 440,97 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, a to z důvodu, že žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého závazku podle § 1968 o. z. Žalovaný je povinen zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů řízení uplatněných v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky 100 Kč za každý ze dvou v řízení učiněných úkonů uvedených v § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (návrh na zahájení řízení, výzva k plnění). V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.