21 C 18/2022-42 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 377 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění k [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalovaný tak byl povinen platit sjednané pojistné. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], za dobu od [datum] do [datum] tak žalobkyni dluží částku ve výši 2 377 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Na základě obsahu spisu učinil soud závěr, že dne [datum] spolu účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění od [datum] a pojistným ve výši 8 125 Kč ročně, splatným čtvrtletně částkou 1 726 Kč Součástí smlouvy byly kromě jiného i všeobecné pojistné podmínky. Dle přehledu předpisů a plateb pojistné smlouvy [číslo] žalovaný uhradil předpis na částku ve výši 1 727 Kč dne [datum], další předpisy ze dnů [datum] ani [datum] již neuhradil. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 1. 2021, odeslané téhož dne, soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě částky 5 616 Kč. 4. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), v účinném znění, ve spojení se zákonem č. 168/1999 Sb., v účinném znění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalované jako pojistníka za újmu způsobenou provozem vozidla. Na základě uzavřené smlouvy vznikla žalovanému povinnost platit pojistné v dohodnuté výši. Žalovaný svou povinnost porušil a žalobkyni náleží až do doby zániku smlouvy pojistné ve sjednané výši. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal v řízení nečinný, neuvedl žádné skutečnosti na svoji obranu, má soud za to, že smlouva trvala až do 24. 7. 2020 a že za období od 21. 3. 2020 do 24. 7. 2020 žalovaný žalobkyni neuhradil na pojistném částku ve výši 2 377 Kč. Žaloba tak byla shledána důvodnou a soud jí v celém rozsahu vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení (ve smyslu § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) ve výši 10 % ročně z částky 2 377 Kč za období od 25. 7. 2020 do zaplacení, jak bylo požadováno žalobkyní. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro delší lhůtu nebyly shledány důvody. 5. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal jejich plnou náhradu. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ AT“) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, sepsání žaloby. Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 AT ve výši 300 Kč (za 3 výše uvedené úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o. s. ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 189 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy 1 489 Kč. Podle stanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.