21 C 193/2022-30 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 263,69 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že se žalovaným uzavřela smlouvu o vedení běžného účtu pro účet č. [bankovní účet], jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Dle podmínek byl žalovaný v případě vzniku nepovoleného debetu tento neprodleně uhradit včetně příslušenství. Žalobkyně žalovaného o vzniku záporného zůstatku informovala dopisy a vyzvala jej k úhradě, což však žalovaný neučinil. Dne [datum] pak byl účet žalovaného zrušen z důvodu zániku smlouvy, o čemž byl žalovaný informován. Pohledávka z nepovoleného debetu ve výši 1 263,69 Kč byla převedena na účet č. [bankovní účet]. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o bankovních službách, v níž se žalobkyně zavázala vést žalovanému účet č. [bankovní účet]. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k vyrovnání nepovoleného debetu, dopisem ze dne [datum] jej pak informovala o odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu. Ke dni [datum] žalobkyně zrušila účet žalovaného v důsledku zániku smlouvy o bankovních službách, a to pro odstoupení žalobkyně od této smlouvy z důvodu neuhrazeného debetního zůstatku. Předžalobní výzvou ze dne 17. 1. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu. 4. Na základě stručného právního posouzení věci soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o účtu v souladu s § 2662 s násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouva obsahovala závazek žalobkyně dle § 2665 o. z. umožnit výběr peněžních prostředků z účtu, čemuž odpovídal závazek žalovaného v souladu s ustanoveními smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. a všeobecnými obchodními podmínkami přečerpané peněžní prostředky vrátit. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dorovnal záporný zůstatek na účtu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z důvodu prodlení žalovaného. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3× 200 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 489 Kč.