21 C 197/2022-19 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 510 Kč s příslušenstvím jako dlužného jízdného a přirážky k tomuto jízdnému za jízdu žalovaného dne [datum] bez platného jízdního dokladu dopravním prostředkem právní předchůdkyně žalobkyně – [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizováno]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Na základě obsahu spisu učinil soud dále uvedený závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne [datum] cestoval trolejbusem na lince B, která je provozována právní předchůdkyní žalobkyně, a neprokázal se jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] kdy totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu. Podle smluvních podmínek a jízdního tarifu činí cena nepřestupní jízdenky 10 Kč a základní přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovuje na částku ve výši 1 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, kterými byl vyzván k úhradě dlužné částky. 4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podmínky pro přepravu osob v hromadném dopravním prostředku jsou stanoveny vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále též jen„ vyhláška“). Dle § 3 vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy vzniká závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího do cílové stanice a závazek cestujícího zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem, případně jízdné zaplatí bezodkladně po nástupu do vozidla. Základní povinností cestujících je tedy zaplatit cenu přepravy a dodržovat podmínky, za kterých se tato přeprava poskytuje. Dle § 7 odst. 6 vyhlášky nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 (tj. před nebo po nastoupení do vozidla) a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, v účinném znění, umožňuje osobě pověřené dopravcem a vybavené kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna požadovat na cestujícím zaplacení přirážky k jízdnému a jízdné, pokud se cestující neprokáže platným jízdním dokladem (§ 37 odst. 5 písm. b) shora uvedeného zákona). V souvislosti s tím může pověřená osoba vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání přirážky a jízdného, pokud cestující nezaplatí na místě (§ 37 odst. 4 písm. d) shora uvedeného zákona). Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách tak, že tato nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč, přičemž konkrétní výši upravuje přepravní řád pro veřejnou, drážní a osobní dopravu (§ 37 odst. 5 a 6 shora uvedeného zákona). 5. Na základě shora uvedených závěrů soud podané žalobě vyhověl, a to jak ohledně jistiny, tak ohledně příslušenství, neboť bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel smlouvu o přepravě osob a neuhradil jízdné, vedle dlužného jízdného a přirážky k tomuto jízdnému je povinen zaplatit úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti, neboť neuhradil řádně a včas dluh vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 10 % ročně. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku, když pro jinou lhůtu plnění nebyly shledány důvody. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal jejich plnou náhradu. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ AT“) z tarifní hodnoty 1 510 Kč ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 AT ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč) a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy 1 300 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako zástupce žalobkyně.