21 C 309/2021-97 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 927,40 Kč jako dluhu ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací uzavřené mezi společností [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným. Součástí výše uvedené částky jsou i náklady vymáhání ve výši 300 Kč Tyto náklady si stanovila žalobkyně v paušalizované výši ve svém ceníku. Zahrnují režijní náklady žalobkyně a vyčíslení celkového počtu minut průměrně připadajících na určitý úkon a výši nákladů za jednu časovou jednotku připadající na příslušný úkon. Jedná se o obdobu paušalizovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky mezi podnikateli. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 0,42 Kč, soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil usnesením ze dne 2. 3. 2022, č. j. 21 C 309/2021-91. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli účastnické smlouvy [číslo] dne [datum] a [číslo] dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací a služby související, žalovaný se zavázal hradit vyúčtované ceny těchto služeb. Dle dohody o datu přenesení telefonního čísla mělo být číslo žalovaného přeneseno dne [datum] k účastnické smlouvě [číslo]. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu. Z vyúčtování [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalovanému byla vyúčtována mimo jiné částka 626,98 Kč za platební služby; splatnost vyúčtování nastala dne 4. 5. 2018. Z tohoto vyúčtování a dále z vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo] jsou patrná haléřová vyúčtování ve výši 0,42 Kč. Částka 626,98 Kč účtovaná za [anonymizováno] je patrná také ze souhrnného přehledu služeb a z přehledu služeb po číslech za období od 20. 3. do 19. 4. 2018; konkrétně byla [anonymizováno] provedena dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila kupní cenu postoupené pohledávky své právní předchůdkyni. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 680 Kč. Dne [datum] pak byly účastnické smlouvy žalovaného z důvodu neplnění závazků žalobkyní vypovězeny, vyúčtováním ze dne 7. 5. 2019 byla žalovanému účtována smluvní pokuta za prodlení s úhradou vyúčtování. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 8. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 1 067,91 Kč do 5 dnů od doručení výzvy. Podle podacího archu byla výzva odeslána dne 9. 12. 2020. Shodná výzva byla žalovanému na další zjištěnou adresu zaslána 14. 1. 2021. Z dokumentu„ [anonymizována dvě slova] – ceník“ soud zjistil způsob výpočtu uplatněných nákladů vymáhání žalobkyně. 5. Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, (zákon o elektronických komunikacích) účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 6. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po zhodnocení skutkových zjištění a v souladu s uvedenými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli platně a účinně výše uvedené účastnické smlouvy. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně řádně vyúčtovala žalovanému ceny služeb. Žalobkyně prokázala, že na ni byla platně postoupena žalovaná pohledávka. Žalobkyně požaduje po žalované celkem částku 626,98 Kč, kterou představují platební služby. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že tyto částky žalobkyni uhradil, případně že se zprostil povinnosti k jejich úhradě jiným způsobem. Soud proto shledal žalobu ohledně částky 626,98 Kč důvodnou, a to včetně úroků z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Soud žalobkyni přiznal tento úrok z prodlení z částky 626,98 Kč od 5. 5. 2018 (tj. ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování). Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 9. Ohledně požadované částky 300 Kč, která měla představovat náklady žalobkyně na vymáhání pohledávky, soud žalobu zamítl, neboť povinnost žalovaného hradit takovou částku žalobkyni nevyplývá ani ze smluv, ani ze zákona. 10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně zpětvzetím žaloby procesně zavinila, že řízení muselo být zčásti zastaveno. Co se týče zbývající části, žalobkyně se v řízení domáhala (včetně kapitalizovaných úroků z prodlení) částky 1 437,65 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 837,23 Kč, tj. z 58,24 %; žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 600,42 Kč, tj. z 41,76 %. Žalobkyni proto náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 16,24 %. Soud při stanovení výše odměny zohlednil skutečnost, že žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu shodné nároky opakovaně na ustáleném vzoru, a proto výši odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně posoudil podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) a přiznal žalobkyni náhradu za odměnu jejího zástupce za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, podání žaloby) v celkové výši 600 Kč, přičemž mimosmluvní odměna za jeden úkon činí 200 Kč z tarifní hodnoty 927,40 Kč, a náhradu hotových výdajů s těmito úkony spojených v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. K tomu soud připočetl náhradu za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 1 489 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 16,24 %, tj. částka 241,81 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.