21 C 389/2021-39 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je dlužné jízdné a přirážka k tomuto jízdnému za jízdy žalovaného dne [datum] a [datum] dopravními prostředky právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno] bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, ač řádně předvolán na adresu trvalého bydliště. Soud ve věci jednal v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Na základě obsahu spisu učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný jako 15 letý cestoval dne [datum] ([anonymizováno] linka [anonymizováno]) a dne [datum] ([anonymizováno] linka [anonymizováno]) dopravním prostředkem právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno] a při kontrole neměl žádný jízdní doklad, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] a [číslo]. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávek a výzva k zaplacení byly zaslány žalovanému na adresu trvalého bydliště, jímž je adresa [stát. instituce], dne [datum]. 4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. V souladu s § 18a odst. 2 písm. c), e) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě lze osobě cestující bez platného jízdního dokladu uložit povinnost zaplatit přirážku k tomuto jízdnému ve výši stanovené dopravcem v přepravních podmínkách. 5. Porovnáním data uskutečnění přepravy a data narození žalovaného soud zjistil, že žalovanému v době užití dopravního prostředku bylo 15 let. Žalobkyně netvrdila a neprokazovala, že by vyzývala k úhradě dlužné částky jeho zákonné zástupce, naopak z předložených důkazů vyplývá, že vyzývala pouze nezletilého žalovaného. Ač žalobkyně tvrdila, že žalovaný byl nečinný, je třeba uvést, že žalovaný byl k trvalému pobytu hlášen na adrese [stát. instituce]. Sám s ohledem na svůj věk nemohl ovlivnit, kde bude k trvalému pobytu hlášen. Byl tak fakticky odkázán na úkony, které učinili jeho rodiče. Ti ostatně také primárně byli s ohledem na jeho věk povinni mu poskytnout prostředky na jízdné a případnou přirážku k jízdnému zaplatit. Žalovaný si s ohledem na svůj věk musel být vědom, že je povinen zaplatit jízdné, nicméně nemusel být schopen domyslet důsledky neuhrazení jízdného, zejména vznik povinnosti zaplatit přirážku k jízdnému, možnost soudního vymáhání takového částky a nárůst pohledávky o její příslušenství v podobě úroků z prodlení a nákladů řízení, když ani pro jejich úhradu s ohledem na školní docházku neměl příjem. Na základě shora uvedených závěrů soud podané žalobě vyhověl pouze ohledně částky jízdného ve výši 2 x 10 Kč včetně příslušenství, které je požadováno v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ode dne následujícího po splatnosti. Ve zbývající části žalobu zamítl. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku, když pro jinou lhůtu plnění nebyly shledány důvody. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci až na nepatrnou část úspěšný. Měl by tak vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Vzhledem k tomu, že mu však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, nebylo právo na jejich náhradu přiznáno žádnému z účastníků.