24 C 110/2022-71 — Okresní soud v Jihlavě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 139 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené příspěvky a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na tyto příspěvky za doby, po kterou byla vozidla žalovaného provozována v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů. Konkrétně žalobkyně požaduje po žalovaném příspěvky ve výši 455 Kč s příslušenstvím za období od [datum] do [datum] za vozidlo [registrační značka] a ve výši 8 084 Kč s příslušenstvím za období od [datum] do [datum] za vozidlo [registrační značka] a částky 2 x 300 Kč za náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na dva příspěvky. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně vyzvala písemně žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů, a to za vozidlo [registrační značka], jehož byl žalovaný v předmětné době vlastníkem a provozovatelem, za nepojištěné období od [datum] do [datum] včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy a za vozidlo [registrační značka], jehož byl žalovaný v předmětné době vlastníkem a provozovatelem, za nepojištěné období od [datum] do [datum] včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. První výzva byla žalobkyní odeslána dne [datum] a nebyla žalovaným převzata a druhá výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] a doručena dne [datum] Kupní smlouvou ze dne [datum] koupil žalovaný coby podnikatel vozidlo [registrační značka] a kupní smlouvou ze dne [datum] koupil žalovaný coby podnikatel vozidlo [registrační značka]. Dne [datum] a [datum] odeslala zástupkyně žalobkyně žalovanému dvě předžalobní upomínky. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil zákonnou povinnost uvedenou v § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů, (dále jen„ zákon“) a provozoval vozidla, jichž byl v rozhodném období vlastníkem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem těchto vozidel. Žalobkyně odeslala výzvy k úhradě příspěvku žalovanému ve lhůtě uvedené v § 4 odst. 6 zákona a vznikl jí tak vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona ve výši určené podle § 4 odst. 3 zákona jako součin počtu dní, kdy byla žalovaným porušována povinnost uvedená v § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona ve výši podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše nároku žalobkyně za vozidlo [registrační značka] tak činí 755 Kč a je představována součtem součinu denní sazby ve výši 65 Kč podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. a počtu 7 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a za vozidlo [registrační značka] činí 8 384 Kč a je představována součtem součinu denní sazby ve výši 86 Kč podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. a počtu 94 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Celkem tudíž činí nárok žalobkyně 9 139 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a tuto částku přiznal žalobkyni včetně úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1968 o. z. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal z přisouzené částky 9 139 Kč v sazbě podle nařízení vlády č. 351/2014 Sb., a to z částky 755 Kč ode dne 9. 9. 2019, kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou svého dluhu po uplynutí lhůty splatnosti uvedené ve výzvě doručené žalovanému fikcí po uplynutí úložní doby dne 5. 8. 2019, do zaplacení a z částky 8 384 Kč ode dne 4. 8. 2021, kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou svého dluhu po uplynutí lhůty splatnosti uvedené ve výzvě doručené žalovanému dne 21. 5. 2021, do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, jíž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 9 139 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za tři úkony právní služby, a to podání ze dne [datum], [datum] a [datum], neboť doplnění tvrzení a důkazních návrhů v nich obsažená mohla a měla být již součástí žaloby; soud proto tyto úkony vyhodnotil jako neúčelně vynaložené. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.