24 C 251/2022-43 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 37 400 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč a v níž se žalovaná zavázala úvěr vrátit prostřednictvím 60 týdenních splátek po 750 Kč od [datum] do [datum] spolu s úrokem ve výši 5 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr na základě lustrace v databázi dlužníků a v insolvenčním rejstříku, prověření platnosti dokladů, pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy. Jelikož úvěr nebyl žalovanou uhrazen, neuhrazená jistina ve výši 25 000 Kč byla úročena úrokem ve výši 24,57 % ročně, a to ode dne [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni a toto postoupení oznámila žalované dopisem ze dne [datum]. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku 7 600 Kč. Před podáním žaloby byla žalované zaslána výzva ze dne 14. 4. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v 60 týdenních splátkách po 750 Kč spolu s úrokem ve výši 5 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 5 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a úrokem ve výši 32,15 % ročně. Součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla, že žije s partnerem v bytě na základě nájemní smlouvy, zaměstnána je u [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno], pobírá čistou mzdu ve výši 18 000 Kč měsíčně, její výdaje činí 8 500 Kč a její použitelný příjem činí 9 500 Kč. K ověření měly být použity výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Z kopie části nájemní smlouvy soud zjistil, že žalovaná platí nájem ve výši 6 600 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 1 600 Kč měsíčně. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná se zavázala pracovat jako [anonymizováno] pro [jméno] [příjmení] za mzdu ve výši 14 400 Kč měsíčně. Ze mzdového výměru ze dne [datum] soud zjistil, že měsíční mzda žalované činila 15 600 Kč. Z výplatních pásek soud zjistil, že žalované byla za měsíc říjen 2019 vyplacena mzda ve výši 17 200 Kč, za listopad 2019 činila mzda žalované 19 100 Kč a za prosinec 2019 činila 18 000 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z její přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované. Z výzvy ze dne 14. 4. 2022 a z podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 29. 4. 2022. 5. Z předložených listin soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, na jejímž základě jí poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tento úvěr spolu se sjednanými poplatky a úrokem v 60 týdenních splátkách. Při uzavírání smlouvy žalovaná předložila nájemní smlouvu, pracovní smlouvu a výplatní pásky. Žalovaná však svůj dluh neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně postoupený nárok z platně a účinně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně dostála svému závazku poskytnout žalované peněžní prostředky a v souladu se smlouvou jí vznikl nárok na splacení jistiny úvěru, úhradu poplatků a úroku ze strany žalované. Žalovaná svoji povinnost vrátit poskytnuté prostředky spolu s příslušenstvím a uhradit splatné poplatky nesplnila a nesplatila úvěr ani poté, co byla vyzvána k vrácení celé částky úvěru. Žalobkyně rovněž doložila, že její právní předchůdkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy o úvěru, a to na základě listin prokazujících příjmy a výdaje žalované. Jelikož žalovaná netvrdila a nedoložila, že svůj dluh žalobkyni uhradila, případně že tento dluh zanikl či byl převeden na jiného, její dluh v žalované výši trvá, a proto je žaloba důvodná co do dlužné jistiny a poplatků ve výši 37 400 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 713,02 Kč za období od 15. 3. 2021 do 7. 1. 2022 a s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 101,69 Kč za období od 15. 3. 2021 do 7. 1. 2022. Soud žalobě vyhověl i v rozsahu žalobkyní požadovaných smluvních úroků v sazbě 24,57 % ročně, tj. v sazbě nižší, než jaká byla sjednána ve smlouvě, a úroků z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny úvěru pro dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 674 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 496 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 37 400 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.