24 C 302/2021-62 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 430,31 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o účtu uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). 2. Jelikož žalovaná je státním občanem [anonymizována dvě slova], zabýval se soud nejprve svou příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále jen„ nařízení Brusel I bis“) může smluvní partner spotřebitele v případě sporů ze spotřebitelských smluv podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Podle čl. 19 odst. 3 nařízení Brusel I bis je možné se od ustanovení tohoto oddílu odchýlit pouze dohodou uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná. Podle čl. 62 odst. 1 nařízení Brusel I bis pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo. Spotřebitelem je v tomto sporu žalovaná, jejím smluvním partnerem je právní předchůdkyně žalobkyně, která s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o finančních službách ve znění přílohy k této smlouvě, jejíž nedílnou přílohou jsou smluvní podmínky, v jejichž článku [číslo] si smluvní strany ujednaly, že spory vzniklé z uvedené smlouvy rozhodují obecné soudy České republiky. Žalovaná měla v době uzavření smlouvy obvyklý pobyt v České republice na adrese [adresa žalovaného]. Soud neshledal důvod, proč by dohoda o příslušnosti soudu uzavřená pro rozhodování sporů ze smlouvy o finančních službách ve znění přílohy k této smlouvě nebyla podle českého práva přípustná, a proto s ohledem na bydliště žalované v době uzavření uvedené smlouvy dospěl k závěru, že soudem příslušným k rozhodnutí věci je český soud, a to Okresní soud v Jihlavě podle ustanovení § 84 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovením § 85 odst. 1 o. s. ř. Podle čl. 6 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), si mohou strany spotřebitelské smlouvy zvolit v souladu s článkem 3 právo rozhodné pro takovou smlouvu, přičemž v důsledku této volby nesmí být spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit a jež by se v případě neexistence volby práva jinak použila. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Řím I se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V tomto případě si smluvní strany ujednaly v článku [číslo] smluvních podmínek, jež tvoří nedílnou součást předmětné smlouvy, že se tato smlouva řídí právem ČR, tj. rozhodným právem je zde právo české, které zároveň poskytuje žalované coby spotřebiteli požadovanou míru právní ochrany. 3. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně rámcovou smlouvu o finančních službách ve znění přílohy k této smlouvě. Právní předchůdkyně žalobkyně se v uvedené smlouvě zavázala zřídit žalované účet č. [bankovní účet] a poskytnout jí k tomuto účtu debetní kartu Visa [anonymizováno]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala mimo jiné hradit příslušné poplatky a uhradit případný záporný zůstatek na účtu. Součástí předmětné smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem byla žalovaná, za období od [datum] do [datum] soud zjistil nedovolený záporný zůstatek ve výši 2 430,31 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni a oznámením ze dne [datum] bylo toto postoupení oznámeno žalované. Žalovaná byla výzvou ze dne 4. 3. 2021 vyzvána zástupcem žalobkyně k uhrazení dluhu před podáním žaloby. 4. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako platně postoupený nárok podle § 1879, § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) z platně a účinně uzavřené smlouvy o účtu podle § 2662 a násl. o. z. Podle zjištění soudu právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy tím, že zřídila a vedla žalované účet, a dále doložila, že na tomto účtu vznikl záporný zůstatek. Žalovaná v řízení netvrdila, že své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnila a záporný zůstatek na účtu uhradila, a to ani přes výzvy žalobkyně. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 2 430,31 Kč představující neuhrazený záporný zůstatek na účtu. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1968 věty první o. z., náleží žalobkyni také úrok z prodlení z přisouzené částky podle § 1970 o. z., kapitalizovaný částkou 321,85 Kč ke dni 1. 2. 2021, a úrok z prodlení z téže částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 2. 2. 2021 do zaplacení. Žalovaná je povinna zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 2 430,31 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod.