24 C 310/2021-36 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 28 435,08 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dvě smlouvy o zápůjčce, a to dne [datum] a [datum]. Na základě těchto smluv byly žalované poskytnuty částky 14 000 Kč a 12 000 Kč, které si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smluv. Ve smlouvě ze dne [datum] se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 60 týdenních splátkách i částku 12 283 Kč (dále jen„ poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, úroků ve výši 29 % ročně podle první strany smlouvy, z poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč, a ve smlouvě ze dne [datum] se zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách i poplatek 9 558 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 146 Kč, úroků ve výši 29 % ročně dle první strany smlouvy, z poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 916 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 496 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovanou poskytnuté údaje o zaměstnání a výši jejích příjmů a výdajů a dále dokumenty předložené žalovanou, a to pracovní smlouva a výplatní pásky. Žalovaná však svůj dluh řádně neuhradila, poslední splátku ze smlouvy ze dne [datum] zaplatila dne [datum], přičemž celá částka měla být uhrazena dne [datum], a poslední splátku ze smlouvy ze dne [datum] zaplatila také dne [datum], přičemž celá částka měla být uhrazena dne [datum]. S účinností ke dni [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávky z obou smluv za žalovanou v neuhrazené výši 12 053 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 7 081,01 Kč a poplatku ve výši 4 971,99 Kč, a ve výši 16 382,08 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 9 535,94 Kč a poplatku ve výši 6 846,14 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení obou pohledávek dopisem ze dne 6. 1. 2021. Po datu postoupení pohledávek žalovaná na svůj dluh již ničeho neuhradila. Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dluhu z uvedených smluv. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Jelikož žalovaná je státním občanem [země], zabýval se soud nejprve svou příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále jen„ nařízení Brusel I bis“) může smluvní partner spotřebitele v případě sporů ze spotřebitelských smluv podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Podle čl. 19 odst. 3 nařízení Brusel I bis je možné se od ustanovení tohoto oddílu odchýlit pouze dohodou uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná. Podle čl. 62 odst. 1 nařízení Brusel I bis pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo. Spotřebitelem je v tomto sporu žalovaná, jejím smluvním partnerem je právní předchůdkyně žalobkyně, která s žalovanou uzavřela dne [datum] a [datum] dvě smlouvy o zápůjčce, jejichž nedílnou přílohou jsou smluvní podmínky, v jejichž článku 8.5. si strany ujednaly, že v případě sporů je každá ze smluvních stran oprávněna podat žalobu k věcně a místně příslušnému soudu České republiky. Žalovaná měla v době podání žaloby obvyklý pobyt v České republice na adrese [adresa žalované]. Soud neshledal důvod, proč by dohoda o příslušnosti soudu uzavřená pro rozhodování sporů z obou smluv o zápůjčce nebyla dle českého práva přípustná, a proto s ohledem na bydliště žalované dospěl k závěru, že soudem příslušným k rozhodnutí věci je český soud, a to Okresní soud v Jihlavě podle ustanovení § 84 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovením § 85 odst. 1 o. s. ř. Podle čl. 6 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), (dále jen„ nařízení Řím I“) si mohou strany spotřebitelské smlouvy zvolit v souladu s článkem 3 právo rozhodné pro takovou smlouvu, přičemž v důsledku této volby nesmí být spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit a jež by se v případě neexistence volby práva jinak použila. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Řím I se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V tomto případě si smluvní strany v záhlaví předmětných smluv ujednaly, že se obě smlouvy uzavírají podle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dále si v čl. 10 ujednaly, že veškeré jednání vztahující se ke smlouvě se řídí právními předpisy České republiky, zejména OZ a ZSÚ. Rozhodným právem je zde tudíž právo české, které zároveň poskytuje žalované coby spotřebiteli požadovanou míru právní ochrany. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto zápůjčkou poplatek ve výši 12 283 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 2 504 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 5 652 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 127 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách. Žalovaná podpisem této smlouvy potvrdila, že poskytnutou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že i tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto zápůjčkou poplatek ve výši 9 558 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 2 146 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 916 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 496 Kč, a to v 60 týdenních splátkách. Žalovaná podpisem této smlouvy potvrdila, že i tuto poskytnutou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. 5. Z první strany obou smluv soud zjistil, že se smluvní strany dohodly, že zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a v případě úhrady zápůjčky v 60 splátkách činí 29 % ročně. Z článku 3.5. smluvních podmínek, jež tvořily součást smlouvy, soud zjistil, že každá uhrazená částka bude započtena nejprve na náklady spojené s vymáháním, poté na splatné splátky celkové dlužné částky, a to nejprve na poplatek, dále na splatné sankční poplatky, na nesplatnou část jistiny zápůjčky a konečně na nesplatnou část poplatku. Podle článku 9.1. je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky. 6. Ze zákaznické karty právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] se podává, že totožnost žalované byla ověřena předloženým průkazem a že žalovaná uvedla, že její příjem činí 11 126 Kč a její běžné měsíční výdaje činí 4 000 Kč. V části nazvané Ověřené dokumenty právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnosti pracovní smlouva a výplatní pásky. Ze zákaznické karty právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] se podává, že totožnost žalované byla ověřena předloženým průkazem a že žalovaná uvedla, že její příjem činí 31 004 Kč a její běžné měsíční výdaje činí 3 000 Kč. V části nazvané Ověřené dokumenty právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnosti pracovní smlouva a výplatní pásky. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazené pohledávky za žalovanou ze smluv [číslo] [číslo]. Z tabulek umoření soud zjistil, že ke dni [datum] žalovaná na svůj dluh ze smlouvy [číslo] uhradila celkem částku 14 230 Kč a na svůj dluh ze smlouvy [číslo] uhradila celkem částku 5 040 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z podacího lístku se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení obou pohledávek na žalobkyni a požádala ji o uhrazení dlužných částe