4 C 239/2021-56 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 100 111 Kč s příslušenstvím z titulu regresního nároku na náhradu škody způsobené provozem vozidla. V žalobě uvedla, že žalovaný coby řidič vozidla [značka automobilu], [registrační značka], způsobil dne 23. 2. 2020 dopravní nehodu se škodou na svodidlech ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] ve výši žalované částky. Žalobkyně, resp. společnost [právnická osoba] ([právnická osoba] následně zanikla v důsledku přeshraniční fúze sloučením na nástupnickou společnost, kterou je žalobkyně), jako pojistitel odpovědnosti za újmu z provozu vozidla vyplatila na náhradě škody v důsledku žalovaným zaviněné dopravní nehody ze dne 23. 2. 2020 poškozenému [příjmení] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] žalovanou částku. Ani přes zaslanou výzvu žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z detailu relace [číslo jednací] o dopravní nehodě soud zjistil, že žalovaný dne 23. 2. 2020 na silnici I/38 ve směru jízdy od [obec] na [anonymizováno] (v km 164,142) řídil vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], avšak nejel při pravém okraji pozemní komunikace a nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu pozemní komunikace a svým schopnostem, pročež dostal na mokrém povrchu vozovky smyk a vyjel vlevo, kde narazil do středových svodidel. Odpovědnost z provozu příslušného vozidla byla pojištěna u žalobkyně, resp. u společnosti [právnická osoba] Z připojené fotodokumentace škodné události soud zjistil rozsah poškození vozidla a rozsah poškození svodidel a sloupu veřejného osvětlení. Žalovaný byl na místě dopravní podroben dechové zkoušce na přítomnost alkoholu s pozitivním výsledkem (0,82 ‰ alkoholu). Ze sdělení [stát. instituce], odbor [anonymizováno], ze dne 19. 6. 2020 soud zjistil, za (mimo jiné) výše uvedeným protiprávním jednáním se žalovaný dopustil přestupku dle § 125c odst. 1 písm. b), e), k) zákona č. 361/200 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o silničním provozu“), přičemž rozhodnutím ze dne 20. 5. 2020 byl žalovaný uznán vinným z jeho spáchání. 4. Z faktury [číslo] vystavené dne 30. 3. 2020, z připojených předávacích protokolů a soupisu prací se podává, že dodavatel [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] provedl dílo spočívající v odstranění následků výše uvedené dopravní nehody, za což vyúčtoval poškozenému [příjmení] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] částku ve výši 100 110,56 Kč. Ze sdělení žalobkyně, resp. společnosti [právnická osoba] z 14. 4. 2020 a s ním souvisejícího detailu transakce výpisu soud zjistil, že tato vyplatila poškozenému [příjmení] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] pojistné plnění o výši 100 111 Kč. 5. Z předžalobní upomínky ze dne 24. 2. 2021 včetně podacího archu se podává, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 100 111 Kč. 6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaný dne 4. 2. 2016 způsobil dopravní nehodu vozidlem se smluvním pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uzavřeným s žalobkyní jako s pojistitelem. Při této dopravní nehodě žalovaný poškodil mimo jiné svodidla ve vlastnictví poškozeného [příjmení] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Po dopravní nehodě bylo policejním orgánem zjištěno, že žalovaný řídil, a tedy způsobil uvedenou dopravní nehodu pod vlivem alkoholu (0,82 ‰). Žalobkyně uhradila poškozenému [příjmení] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] náklady na opravu poškozených svodidel ve výši 100 111 Kč. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému nárok na náhradu vyplacené částky v souvislosti s uvedenou škodnou událostí, avšak žalovaný ničeho nezaplatil, a to ani na základě předžalobní výzvy. 7. Podle § 10 odst. 1 písm. i), j) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), z provozu vozidla, pojistitel má právo na náhradu toho, co za pojištěného plnil, jestliže prokáže, že pojištěný předal řízení vozidla tomu, kdo se při řízení nacházel pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. 8. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 9. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako regresní nárok podle § 10 odst. 1 písm. i), j) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vzniklý z platně a účinně uzavřené smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla podle § 3 téhož zákona. Žalobkyně prokázala, že v době předmětné dopravní nehody měla s provozovatelem vozidla [jméno] [příjmení] uzavřenu pojistnou smlouvu, na jejímž základě nahradila poškozenému [příjmení] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] škodu způsobenou žalovaným coby řidičem pojištěného vozidla spočívající v poškození svodidel, a to ve výši 100 111 Kč. Protože předmětnou dopravní nehodu způsobil žalovaný jako řidič tím, že porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, byl povinen uhradit žalobkyni jako pojistiteli vyplacené pojistné plnění. Žalobkyně žalovaného k úhradě částky 100 111 Kč řádně vyzvala, ale žalovaný dosud ničeho neuhradil, a tudíž se od 12. 3. 2021 nachází v prodlení. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by předmětný dluh uhradil nebo že by tento jinak zanikl, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni žalovanou částku 100 111 Kč. Soud žalobkyni rovněž přiznal podle § 1970 o. z. úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne prodlení do zaplacení. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 752,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 005 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 254/2015 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 100 111 Kč sestávající z částky 5 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 320 Kč ve výši 3 427,20 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.