4 C 293/2022-23 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 1 350 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž ji vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, tuto povinnost splnila dne 30. 10. 2019. Držením televizního přijímače ji pak dále vznikla povinnost platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaná svoji povinnost řádně a včas neplnila a televizní poplatky za měsíce červen 2021 až březen 2022 ve výši 135 Kč měsíčně neuhradila. Je-li poplatníkem fyzická osoba je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas, má žalobkyně právo na úhradu včetně úroků z prodlení. Tyto úroky z prodlení žalobkyně kapitalizovala ke dni podání žaloby. I přes písemnou výzvu žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni neuhradila. Dále žalobkyně požadovala úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč s tím, že tyto vyplývají z rámcové dohody o poskytování služeb ze dne 22. 4. 2022, uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač ji byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná se v říjnu 2019 přihlásila do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradila, neboť žalobkyni nezaplatila platby za měsíce červen 2021 až březen 2022. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala upomínkou ze dne 4. 4. 2022, která byla dle dodejky uložena k vyzvednutí dne 12. 4. 2022, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila. Dne 29. 4. 2022 pak žalobkyně uzavřela rámcovou dohodu o poskytování služeb se společností [právnická osoba], (tato dohoda je veřejně dostupná v Registru smluv) dle níž má tato společnost pro žalobkyni mimo jiné tisknout a rozesílat upomínky, přičemž cena poštovného měla činit 62 Kč bez DPH a jednotková cena za tisk + kompletaci 2,39 Kč bez DPH. Dle čl. 1 smlouvy měly být služby poskytovány na základě konkrétních objednávek, o poskytnutí služby mají strany podepsat Protokol o provedení služby. Dle čl. 3 pak má být cena za služby fakturována na základě skutečně objednaných a poskytnutých služeb. Dle čl. 8 nabyla dohoda platnosti dnem podpisu poslední smluvní strany, tj. 29. 4. 2022, účinnosti pak uveřejněním podle zákona o registru smluv; dle Registru smluv byla smlouva zveřejněna dne 3. 5. 2022. 4. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. (dále jen „zákon“) je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle ustanovení § 6 zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ustanovení § 7 odst. 3 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Podle § 10 zákona, o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 5. Žalované jakožto držitelce televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ustanovením § 3 odst. 2 zákona povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila poplatky za období 10 měsíců po 135 Kč, tj. v celkové výši 1 350 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované úrok z prodlení, jehož výše je dána § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014. Úrok z prodlení pak byl kapitalizován do dne vyhotovení žaloby, tedy k datu 19. 7. 2022. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ohledně nároku na dlužný poplatek a související úrok, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Soud žalobu zamítl v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 63 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně sice uzavřela se společností [právnická osoba], dohodu, na jejímž základě tato společnost zajišťuje pro žalobkyni tisk a rozesílání upomínek dlužníkům, tato dohoda však byla uzavřena až dne 29. 4. 2022 a v Registru smluv zveřejněna dne 3. 5. 2022, účinná je tedy od tohoto dne. Za situace, kdy upomínka žalované byla datována 6. 4. 2022 a na doručující poště uložena k vyzvednutí dne 12. 4. 2022, pak nelze dle názoru soudu nárok na náklady určené dle uvedené rámcové dohody v daném případě uplatnit, resp. není možné v této části žalobě vyhovět. Z žaloby současně nevyplývá, že by mezi stranami existovalo jiné smluvní ujednání, na jehož základě by žalobkyně měla nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Nadto soud podotýká, že žalobkyně nijak nedoložila, že by službu v daném případě objednala a cenu služby uhradila. A především nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky neupravuje ani zákon č. 348/2005 Sb. Uvedený zákon přiznává žalobkyni právo na poplatek, přirážku k poplatku a případně právo na úroky z prodlení, nikoliv však náklady na vymáhání. Ustanovení § 11 zákon umožňuje sice delegovat činnosti podle tohoto zákona na jiný subjekt, než je provozovatel vysílání, ovšem ani toto ustanovení nic o náhradě za takovou činnost nestanoví. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, když neúspěch v části zamítnutí žaloby byl pouze nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč. Pokud jde o vzniklé náklady řízení, vycházel soud z judikatury Ústavního soudu, který se ve svých rozhodnutích, například nález sp. zn. I. ÚS 2929/07 ze dne 09.10.2008 (N 167/51 SbNU 65), nález sp. zn. I. ÚS 1452/09 ze dne 17.08.2009 (N 186/54 SbNU 303), nález sp. zn. IV. ÚS 1087/09 ze dne 24.11.2009 (N 243/55 SbNU 349), vyslovuje k odůvodněnosti a účelnosti zastoupení státu advokátem, přičemž tyto závěry již uplatňuje i vůči statutárním městům (viz např. I. ÚS 2310/13, II. ÚS 2396/09 a III. ÚS 2984/09), fakultním nemocnicím (v otázce zdravotnických poplatků viz I. ÚS 195/11) a také České televizi (viz I. ÚS 3344/12 nebo II. ÚS 405/14). Soud odkazuje na odůvodnění nálezu Ústavním soudem, s nímž se ztotožňuje, a uzavírá, že nepovažuje zastoupení advokátem za účelně vynaložené náklady, a také že náklady řízení nemají být sankcí za porušení povinnosti. V tomto řízení soud neshledal žádnou výjimečnou situaci, která by přítomnost advokáta vyžadovala. Za účelně vynaložené náklady žalobce v tomto řízení tedy soud považuje toliko uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] jako zástupce žalobkyně.