4 C 328/2021-34 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 1 500 Kč z důvodu odtahu vozidla žalovaného z místní komunikace. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav. 3. V registru silničních vozidel je jako vlastník a provozovatel vozidla [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“), od 8. 6. 2015 dosud zapsán [celé jméno žalovaného] (žalovaný). Předmětné vozidlo bylo dne 15. 4. 2021 odtaženo z ulice [ulice] v [obec] z důvodu blokového čištění. [právnická osoba], která provedla odtah vozidla, je na základě pověření primátora [územní celek] ze dne 30. 6. 2016, č.j. MMB/264901/2016, a příkazní smlouvy [číslo] ze dne 8. 6. 2016 oprávněna provádět za žalobce mj. odstraňování vozidel při blokovém čištění dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (odstraňování vozidel při porušení dočasného zákazu stání z důvodu veřejného zájmu). Dle usnesení schůze Rady města Brna č. R8/015 ze dne 27. 2. 2019 činí cena za dokončený odtah vozidla 1 500 Kč vč. DPH. O provedení odtahu byl sepsán protokol ze dne 15. 4. 2021, v něm byla vyúčtována částka 1 500 Kč. Žalovaný byl předžalobní výzvou k zaplacení nákladů za odstranění vozidla ze dne 27. 5. 2021 žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky do 14 dnů. Žalobce dále předložil fotografie předmětného vozidla, jak stojí za značkou zákaz státní. 4. Dle § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o silničním provozu“), je provozovatelem vozidla jeho vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 56/2001 Sb.) nebo obdobné evidenci jiného státu. 5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Podle § 19a odst. 1 zákona o pozemních komunikacích silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu. Podle § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Podle § 19b odst. 2 věty první zákona o pozemních komunikacích bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. 6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Z výše uvedeného je zřejmé, že osobou povinnou k úhradě nákladů na odstranění, odstavení a vrácení předmětného vozidla, které bylo dne 21. 4. 2021 odtaženo z ulice [ulice] v [obec] z důvodu porušení dočasného zákazu stání z důvodu veřejného zájmu podle zákona o pozemních komunikacích, je žalovaný, když z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný byl ke dni odtahu vozidla jeho vlastníkem, a tedy i provozovatelem vozidla dle definice obsažené v § 2 písm. b) zákona o silničním provozu, a neprokázal závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. 8. Žalobě tak bylo s ohledem na výše uvedené důvody zcela vyhověno. Žalovaný je povinen uhradit žalobci, za něhož odtah vozidla provedl jeho smluvní partner, za odtah a odstavení vozidla vyúčtovanou částku, která je v souladu s usnesením schůze Rady [územní celek] č. R8/015 ze dne 27. 2. 2019, tj. částku 1 500 Kč, která se skládá z nákladů na odtah a vrácení vozidla. Dále soud uložil žalovanému povinnost k úhradě příslušenství žalované pohledávky, a to zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z dlužné částky od 12. 6. 2021 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.