4 C 330/2021-50 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 23 740,66 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaný v době od 28. 12. 2020 do 22. 3. 2021 neoprávněně odebíral plyn v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], přičemž uvedené odběrné místo užíval po celou dobu neoprávněného odběru, čímž žalobkyni způsobil škodu. Škodu způsobenou neoprávněným odběrem plynu v množství 1 414,53 m3 žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 23. 4. 2021 na částku 23 740,66 Kč se splatností dne 7. 5. 2021. Žalovaný ovšem dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil, proto mu byla dne 3. 6. 2021 zaslána upomínka. K úhradě celkové dlužné částky 23 740,66 Kč byl žalovaný dále vyzván předžalobní upomínkou ze dne 22. 7. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručována do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.), a to na základě listinných důkazů obsažených ve spisu. 3. Z žádosti o přerušení dodávky plynu soud zjišťuje, že společnost [právnická osoba] jako provozovatel distribuční soustavy uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s účinností od 26. 3. 2020, a to pro odběrné místo [adresa žalovaného]. Obchodník s plynem, společnost [právnická osoba] (dále též jen„ obchodník“), požádal žalobkyni dne 3. 12. 2020 o přerušení dodávky plynu do odběrného místa dle smlouvy uvedené výše z důvodu prodlení s úhradami. Smlouva proto zanikla uplynutím 14 pracovních dnů od doručení žádosti obchodníka s plynem o přerušení dodávky plynu, tj. k 27. 12. 2020. Fakturou za neoprávněnou distribuci plynu [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalovanému za dobu od 28. 12. 2020 do 22. 3. 2021 za neoprávněnou distribuci plynu v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], částku 23 740,66 Kč, přičemž množství dodaného plynu bylo pro předmětné období určeno automatickým propočtem, kdy ke dni 27. 12. 2020 činil stav měřidla 30 137 m3 a konečný stav měřidla k 16. 4. 2021 byl stanoven na 31 614 m3. 4. Žalovanému bylo oznámeno, že byl v odběrném místě učiněn neúspěšný pokus o demontáž plynoměru, přičemž z protokolu vyplývá, že tyto pokusy proběhly dne 9. 12. 2020 a 23. 12. 2020. Z přípisu žalobkyně z 29. 12. 2020 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno, že s účinností od 29. 12. 2020 dochází v odběrném místě k neoprávněnému odběru a distribuci plynu. Z přípisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě vyúčtované částky. Zástupce žalobkyně pak předžalobní výzvou ze dne 22. 7. 2021 vyzval žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky. 5. Na základě zjištění učiněných z listin obsažených ve spise, která soud považuje za prokázaná, učinil soud dále uvedený závěr o skutkovém stavu. Žalovaný odebíral plyn v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], na základě smlouvy uzavřené s obchodníkem s plynem [právnická osoba] Ke dni 27. 12. 2020 došlo z důvodu neplacení k ukončení závazkového vztahu uzavřeného mezi žalovaným a obchodníkem. Žalovanému bylo přípisem ze dne 29. 12. 2020 sděleno, že ke dni 27. 12. 2020 nastal účinek ukončení dodávky plynu a současně tak došlo k zániku smlouvy o distribuci plynu pro daná odběrná místa, další distribuce či odběr plynu v těchto odběrných místech proto budou považovány za neoprávněné. Žalovaný však plyn odebíral i nadále bez řádně uzavřené smlouvy. Za dobu od 28. 12. 2020 do 22. 3. 2021 tak žalovaný neoprávněně odebral plyn v množství 1 414,53 m3. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala vzniklou škodu fakturou [číslo] znějící na částku 23 740,66 Kč. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne 3. 6. 2021, ničeho však neuhradil. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 22. 7. 2021. 6. Dle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále též jen„ energetický zákon“), neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle § 74 odst. 4 energetického zákona je neoprávněnou distribucí plynu využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle § 74 odst. 7 energetického zákona je při neoprávněném odběru plynu osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Dle odst. 8 téhož ustanovení je při neoprávněné distribuci plynu osoba, která neoprávněně využívá službu distribuční soustavy, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. 7. Soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že žalovaný odebíral plyn a využíval služeb distribuční soustavy, a to bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka plynu, a rovněž bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu, čímž způsobil žalobkyni škodu. Dodávku plynu do odběrného místa je tudíž třeba považovat za neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci plynu. Žalobkyně žalovanému v souladu s § 74 energetického zákona vyúčtovala náhradu za neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci plynu v předmětném období. Žalovaný porušil svou povinnost uhradit vyúčtovaný neoprávněný odběr a distribuci plynu, a dostal se tak do prodlení s úhradou peněžitého plnění. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal nečinný, neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil a že by tak došlo k zániku dluhu, soud žalobě vyhověl, a to jak ohledně jistiny, tak ohledně příslušenství, neboť je zřejmé, že žalovaný se ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, když neuhradil řádně a včas dluh vůči žalobkyni. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, tj. ode dne 8. 5. 2021 do zaplacení, ve výši zákonem stanoveného úroku z prodlení (podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), tedy ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro delší lhůtu nebyly shledány důvody. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 516,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 950 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 23 740,66 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 080 Kč ve výši 1 468,80 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.