4 C 356/2021-50 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je návrh žalobkyně ze dne 21. 9. 2021 na uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 3 537 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, souvisejících poplatků a smluvních pokut z úvěrové smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 17. 8. 2019. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila, soud tak v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), jednal bez přítomnosti účastníků. 3. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti. V dokumentu označeném jako úvěrová smlouva ze dne 17. 2. 2021 je žalovaná jako klient identifikována jménem a příjmením, klientským identifikačním číslem, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, doručovací adresou, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Smlouva měla být dle k ní přiložených informací uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa] tak, že žalovaná stisknutím tlačítka potvrdila svůj úmysl uzavřít smlouvu a následně ji měla podepsat heslem a SMS kódem. Výše úvěru činila 3 000 Kč, poplatek za poskytnutí 99 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr (spolu s poplatkem) v celkové výši 3 099 Kč splatit do 19. 3. 2021. Mezi stranami byla rovněž sjednána možnost prodloužení splatnosti úvěru prostřednictvím bezpečné splátky za poplatek 99 Kč a desetiprocentního odkladu za poplatek 447 Kč; tyto poplatky odpovídají sazebníku žalobkyně. Pro případ prodlení s placením úvěru si strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 3 % z jistiny, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Dále byla sjednána povinnost žalované hradit v případě prodlení náklady účelně vynaložené na vymáhání pohledávky stanovené částkou 100 Kč za měsíc vymáhání. Dle podmínek úvěru je vlastnictví účtu, na nějž je poskytovaná částka zasílána, ověřováno pomocí ověřovacího poplatku, výpisem z účtu nebo snímkem obrazovky internetového bankovnictví. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje shodné informace jako smlouva. Smlouva ani standardní informace neobsahují žádný podpis žalované, pouze u jejího jména v závěru dokumentu je uveden kód [číslo] a čas 17. 2. 2021 16:29; tento kód odpovídá kódu dle systému žalobkyně, který byl odeslán na telefonní číslo žalované. Žalobkyně poskytla částku 3000 Kč na účet žalované dne 17. 2. 2021. Vlastnictví účtu žalované bylo ověřeno ze snímku obrazovky internetového bankovnictví, kdy u účtu je jako vlastník uvedena žalovaná. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Totožnost žalované byla ověřena z kopie jejího občanského průkazu. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 23. 7. 2021. 4. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaná získala majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů totiž nelze učinit závěr, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z„ Úvěrové smlouvy“ ze dne [datum]. Tento dokument neobsahuje podpis žalované, není na nich ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi žalobkyní a žalovanou v těchto otázkách. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu je podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Soud rovněž podotýká, že ani zaslání tzv. ověřovací platby na účet úvěrujícího, zadání podpisového SMS kódu do příslušného pole v internetovém prohlížeči či zaslání naskenovaného průkazu totožnosti bez výše uvedené identifikace osoby žalované nesplňuje požadavek právní jistoty ohledně jednající osoby a její vůle. Postup vytvořený žalobkyní k uzavření výše uvedených smluv totiž připouští možnost, aby za žalovanou právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (ověřovací platba, e-mailové zprávy, registrace na internetových stránkách, podpisový SMS kód, zaslání naskenovaného průkazu totožnosti) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalované a jí skutečně projevené vůle. 5. Žalobkyně nicméně soudu prokázala, že žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 3 000 Kč a žalovaná naopak žalobkyni nezaplatila ničeho. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez platného závazku a ve smyslu § 2993 věty první o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalované plnila. Žalovaná neuhradila ani část dluhu odpovídajícího výši bezdůvodného obohacení a tento její dluh trvá, a proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl, zatímco v částce 537 Kč s příslušenstvím, zahrnující výše uvedené poplatky, smluvní pokutu a účelně vynaložené náklady na vymáhání, tj. nároky odvozené z neplatné úvěrové smlouvy, žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vedle dlužné částky ve výši 3 000 Kč soud v souladu s § 1970 o. z. žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí splatnosti dluhu žalovaného uvedené v předžalobní výzvě, tj. ode dne 23. 8. 2021 Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 o. s. ř., neboť pro odlišný postup neshledal důvod. 6. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši cca 70 %, tj. v částce 1 042,30 Kč. Při určení míry úspěchu ve věci soud odečetl od úspěchu žalobkyně (cca 85 %) její neúspěch (cca 15 %), a tím bylo dosaženo procento přiznání náhrady nákladů řízení, tj. výše uvedených cca 70 % Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3× 200 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), režijním paušálem ve výši 300 Kč (za každý úkon právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (ve výši 21% ze součtu částky odměny a paušální náhrady). Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 489 Kč a z této částky byla určena poměrná náhrada uložená žalované k úhradě ve lhůtě tří dnů ve smyslu § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.